Co je cestovatelský průjem a jak se mu vyhnout?

Cestovatelský průjem ve své podstatě není nebezpečný, přesto děsí většinu lidí, kteří se vydávají na zahraniční dovolenou. Nikdo totiž nešetří celý rok peníze proto, aby svůj vysněný pobyt u moře strávil na pokoji v blízkosti WC. Proč se cestovatelský průjem tak často objevuje, čím se vyznačuje a jak mu předejít? Přečtěte si několik důležitých rad.

Co je cestovatelský průjem?

Jde o zažívací potíže, které souvisí se změnou klimatu, hygienických nároků a stravy, na kterou nejsou naše střeva a jejich mikroflóra zvyklá. Může se jednat o infekční i neinfekční příčiny. V některých případech však může jít i o projev vážnějšího onemocnění a při takovém podezření je lepší navštívit lékaře. Klasický cestovatelský průjem se jinak dá zvládnout samoléčbou. Jeho typickým projevem je řidší stolice nejméně třikrát denně, škrundání v břiše, slabost, někdy i nevolnost a zvracení či mírně zvýšená teplota, horečka nebývá příliš obvyklá.

Kde nejvíce hrozí?

Nejčastěji se s těmito problémy turisté setkají v tropických a subtropických oblastech Afriky, Střední a Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie nebo Středního východu. Každý už jistě slyšel například pojmenování Faraonova pomsta, kterou si tento průjem vysloužil v Egyptě, kam jezdí mnoho českých turistů. Obecně se dá říct, že hrozí všude tam, kde jsou nižší hygienické podmínky než ve výchozí zemi.

Proč naše střeva tak reagují?

Důvodů bývá několik a pravděpodobně bude příčina kombinovaná. Nejčastěji jde o kontaminaci vodou, ledem nebo potravinami omývanými místní vodou. Nemusí přitom jít vždy o závadnou vodu, pro místní obyvatele je běžně pitná. Ovšem může mít třeba jen jiné složení minerálů než naše voda a i to je pro střeva problémem. Stejně tak dochází ke změně mikroflóry v nich kvůli nezvykle kořeněným jídlům, přílišnému používání oleje na smažení, neznámému ovoci a podobně. Potíže ale způsobuje i sama změna klimatu, kdy organizmus není zvyklý na celodenní horko, a také stres spojený s cestováním. A rozhodně ani nepomůže zahánění žízně přechlazenými sladkými nápoji, jak tomu často bývá. I tento tepelný šok vede někdy k nepříjemnému průjmu.

Jak minimalizovat riziko cestovatelského průjmu?

Základem je samozřejmě vyhýbat se pití nebalené vody. Při koupi té balené někde na tržnici nebo v menších hospůdkách si dejte pozor, zda je uzávěr originálně utažený. Někdy se totiž místní snaží vydělat napouštěním prázdných lahví vodou z kohoutku a jejich opětovným prodejem. Do nápojů si nenechte dávat led a nekonzumujte syrové ovoce a zeleninu, které jsou omývané místní vodou, pokud nemáte možnost si je znovu opláchnout tou balenou. Doporučuje se i na čištění zubů raději používat balenou vodu. Pozor si dejte také na zmrzlinu, nepasterizované mléčné výrobky a nedostatečně tepelně upravené maso.

Jak průjem léčit, když už se dostaví?

Určitě je vhodné přibalit si s sebou do lékárničky přípravky proti průjmu jako živočišné uhlí, velmi účinnou Smectu, kterou mohou i malé děti, Endiaron a podobně. Někdy ovšem české léky na tyto potíže nestačí a je lepší koupit si v lékárně místní léčiva, která jsou účinnější. Můžete se poradit buď s delegátkou vaší cestovní kanceláře nebo přímo lékárníkem, toto se dá celkem dobře vysvětlit i bez znalostí jazyka. Velmi důležitý je při průjmu dostatečný příjem tekutin, aby nedošlo k dehydrataci. Toto platí obzvlášť, pokud potíže postihnou i menší děti. U těch toto riziko hrozí velmi rychle, je proto dobré mít u sebe v lékárničce i rehydratační roztok pro děti, například známý Kulíšek. Potíže u většiny lidí vymizí zhruba do týdne, někdy se ovšem může organizmus dávat dohromady i celý měsíc.

Kdy raději k lékaři?

Pokud potíže po podávání léků nemizí, ale naopak průjem sílí, přidávají se křeče v břiše, objeví se krev nebo hlen ve stolici, či horečka, je čas vyhledat lékaře. Ten pak musí posoudit, zda se nejedná o průvodní jev nějakého vážnějšího onemocnění a podle toho rozhodnout, co dále.

Na vaše otázky odpovíme. Nebojte se zeptat.