Dudlík je skvělým, i když někdy kritizovaným pomocníkem většiny rodičů. Bohužel dříve nebo později nastane moment, kdy je potřeba ho zahodit a obejít se bez něj. A právě to bývá kámen úrazu.Většina dětí se dudlíku vzdá jen velmi nerada a často se to neobejde bez několika dní plných trápení. Ovšem nebojte, ono to bude zase v pořádku. Jak a kdy se nejlépe zbavit dudlíku? Důležité je nejen načasování, ale hlavně vaše odhodlání. Jakmile se totiž jednou rozhodnete, už nemůžete couvnout.
Kdy je už dítě na dudlík velké?
Není dána přesná hranice, kdy dítě už nesmí mít dudlík, avšak nějaká pravidla platí. Když mu ho vezmete moc brzo, tak na něj dítě asi rychleji zapomene, ale může si taky začít místo něj cumlat paleček. A když moc pozdě, tak zase hrozí horší odnaučování a možné zdravotní problémy. Nejlepší však určitě je odnaučit cumlání dudlíku zhruba do dvou let věku dítěte. Podle pediatrů poté hrozí poruchy řeči, zafixování špatné výslovnosti a vůbec pomalejší vývoj řeči, podle dentistů pak deformace zubů a jiné dentistické anomálie. Ovšem pro vznik takovýchto problémů by bylo nutné mít dudlík v puse opravdu často a dlouho. Jsou děti, které se svého dudlíku na spaní vzdali až kolem třetího roku a jsou v pořádku. Pokud ho má tedy vaše víc jak dvouleté dítě jen chvilku před spaním, nemusí se ještě nic dít. Celodenní dumlání v takovém věku je už ovšem dost nevhodné. Třetí narozeniny by měly být tedy maximální horní hranicí pro odnaučování dudlíku, spodní hranice záleží na vás a vašem dítěti.
Jak začít s přípravou?
Každý rodič, který to už zažil, má svůj osvědčený postup. Jenže každé dítě je jinak citlivé, jinak vnímá ztrátu něčeho tak osobního, jako je pro něj právě dudlík, a také se s tím rozdílně dlouho bude smiřovat. Obecně lze rozhodně doporučit začít nejdřív omezováním doby, kdy je dudlík k dispozici. Když dítě usne, dudlík mu hned vezměte a vraťte jedině, kdyby se opět vzbudilo a vyžadovalo ho. Přes den se snažte dudlíku vyvarovat úplně. Odstraňte ho z očí i dosahu a případný pláč se snažte utišit odvedením pozornosti nebo třeba nějakou malou dobrotou, i když toto také moc výchovné není. Dudlík vytáhněte, až když bude opravdu nejhůř.
Nejhorší bude nejspíš večerní usínání. Připravte sebe i partnera na několik dlouhých večerů a možná i bezesných nocí. Pokud to půjde, snažte se dítě přes den hodně unavit, aby mělo co nejméně energie myslet na dudlík a brzo usnulo.
A jak to vše dítěti vysvětlit?
Záleží na jeho povaze. Vy své dítě znáte nejlépe a tak nejspíš dobře odhadnete, jestli se potřebuje dlouze loučit nebo bude jednodušší rychlé odstřihnutí od dudlíku. Někdo dává přednost právě loučení, aby se s tím dítě mohlo vyrovnat. V tom případě můžete tedy dudlík společně odnést do popelnice a vyhodit nebo ho symbolicky odnést nějakému jinému malému miminku. Já zvolila druhou variantu a když byl jeden den syn natolik unavený, že usnul během pár minut i bez dudlíku, vyhodila jsem ho a druhý den mu řekla, že odešel za jiným miminkem, protože syn už je na něj moc velký. Během několika dnů byl doma opět klid.