Struktura dat na diskuFragmentace souborů je bohužel neduh souborového systému NTFS, stejně tak i FAT32. Pokud používáte Linux, víte, že například souborový systém ETX není běžně potřeba defragmentovat. I když za určitých speciálních okolností je potřeba defragmentaci provést. Každopádně pokud máte Windows,tak vás slovíčko defragmentace bude pravděpobobně zajímat.

K čemu je vlastně defragmentace dobrá?

Při zápisu na disk dochází při ukládání k fragmentaci souborů. Ta vzniká tehdy, když se disk snaží využít volné místo po starším smazaném souboru, jehož velikost je menší než právě ukládaný soubor. Tehdy dojde k fragmentaci – rozložení souborů na části. Když pak chce disk (klasický HDD) přečíst takový soubor, tak ho nemůže přečíst najednou. To znamená, že disk musí přestavit hlavičky, což chvíli trvá (jednotky ms) a to zpomaluje přenos dat. Mimo to, když je fragmentace moc velká, může dojít k poškození souborů. Tolik ve zkratce k samotné defragmentaci.

Je potřeba defragmentovat SSD disk?

S ohledem na to, že SSD disk nečte data sekvenčně jako klasický HDD disk, a že jeho životnost je omezená, není potřeba defragmentaci dělat. Ba naopak, u SSD disků byste jí nikdy neměli dělat. K žádnému zrychlení by nedošlo a navíc byste výrazně zkrátili životnost SSD disku.

Je potřeba spouštět defragmentaci ve Windows 7 a vyšším?

Od Windows 7 a výše se není potřeba defragmentací zabývat. Systém má automaticky naplánovanou defragmentaci, která běží na pozadí. Takže nemáte-li nějaké vyšší nároky na disk, nemusíte se defragmentací zabývat. Nevěříte? Tak si spusťte ve Windows jako administrátor příkazovou řádku, a do ní napište příkaz pro analýzu fragmentace disku. Uvidíte, že bude fragmentace nula, nebo jen velmi nízká.

defrag c: /A

Jak provést ruční defragmentaci

  1. Otevřete si průzkumníka nebo tento počítač
  2. Pravým tlačítkem klikněte na disk, který chcete defragmentovat a vyberte v menu položku vlastnosti
  3. Klikněte na záložku Nástroje a pak na tlačítko defragmentovat
  4. Vyberte disk pro defragmentaci a klikněte na tlačítko defragmentovat 

Chytrá vs „hloupá“ defragmentace

Není defragmentace jako defragmentace. Hloupá defragmentace provede pouze spojení souborů do celků a nic víc, zatím co chytrá defragmentace udělá analýzu dat na disku, a ty nejčastěji používaná data uloží na kraj disku tak, že budou pro čtení rychle přístupná, tj. přístupná bez zbytečného přesouvání hlaviček. Nevýhoda chytré defragmentace je až několikanásobně delší doba defragmentace, můžete s ní však dosáhnout nejlepších výsledků.

Defragmentaci, která je defaultně ve Windows lze pouvažovat za hloupou, avšak pro běžného uživatele naprosto dostačující. Pokud vám jde o rychlost čtení dat, je potřeba si sehnat nějaký ze specializovaných programů na defragmentaci.

Různé defragmentační programy nabízí různé funkce, takže se můžete setkat s programy nabízející optimalizaci dat pro rychlé spouštění počítače, defragmentaci registrů a swapovacího souboru, které se normálně nedefragmentují apod.

Jak často provádět defragmentaci?

Uvádí se, že by fragmentace souborů neměla přesáhnout 15%. Poté je doporučeno provést defragmentaci. To kdy přesáhnete hranici 15% záleží na tom, jak moc aktivně pracujete s daty na disku. Od Windows 7 se automaticky provádí defragmentace cca jednou za týden, takže hranice 15% jen tak někdo nedosáhne.

defragmentace

Krok 1 – 2

defgrag-2

Krok 3 – 4