Pálení čarodějnic – význam, zajímavosti a historie

Pálení čarodějnic je starým zvykem, který si dodnes zachoval velkou popularitu nejen v naší zemi. Každý rok v noci ze 30. dubna na 1. května zapalují lidé ohně a upalují na nich čarodějnice. Zajímá vás, kde se tato tradice vzala a jaký měla a má význam?

Svátek mnoha zemí

Filipojakubská noc, Valpružina noc, Beltine – to vše jsou názvy pro noc ze 30. dubna na 1. května. Této noci je přisuzováno magické kouzlo už od dávných dob, zlé síly během ní mají údajně větší moc než obvykle. I dnes je tato tradice velmi živá, svátek se slaví v mnoha zemích Evropy, kromě naší země například na Slovensku, v Německu, Polsku, Švédsku, Finsku, Skotsku či Irsku. Oheň má při těchto oslavách zásadní význam. Právě on má moc zlé síly osvětlit, vyhnat nebo spálit.

Beltine

V době asi 500 let př.n.l. žili na našem území Keltové, kteří uctívali své pohanské bohy. Jedním z nich byl i Belen, bůh Slunce. Právě tohoto boha uctívali ve svátek Beltine, jehož název znamená jasný, zářivý oheň. Svátek se slavil o úplňku nejblíže 1. květnu a znamenal oslavu konce doby zimy a temna a začátek období hojnosti a plodnosti.

V předvečer Beltinu lidé zhasli všechny ohně ve vesnici, aby zároveň s nimi skončilo vše špatné z minulého období. Zapálení nových ohňů následující večer mělo pak přinést nové lepší začátky. Keltové zapalovali v tuto noc vždy dva ohně vedle sebe a jedním z očistných rituálů bych průchod bránou mezi nimi. Z této doby pochází také zvyk přeskakování ohně, který měl zajistit dlouhé mládí a plodnost, ale nejspíš byl hlavně oblíbenou zábavou.

Pálení čarodějnice

Zvyk upalování čarodějnic přišel až v době středověku. Mohla za to církev a její čarodějnické procesy, kvůli kterým si lidé zhmotňovaly všechno zlo právě do podoby čarodějnic. Na magickou Filipojakubskou noc se údajně čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a vydávají se škodit lidem více než obvykle. Lidé na ochranu před nimi proto zapalovali ohně na návrších za vesnicí, tento oheň je měl zahnat co nejdále od lidských domovů.

Zajímavé jsou i další zvyky, kterými se vesničané před čarodějnicemi snažili ochránit. Před svá vrata pokládali čerstvě vykopané drny trávy a pod ně dávali vejce, nebo zapichovali před vrata i na dvůr větve s trním, aby se čarodějnice poranily a odletěly. Mladí muži chodili po vesnici a stříleli z pušek, řinčeli řetězy a dělali hluk, aby čarodějnice zahnali. Lidé také večer zapalovali košťata a vyhazovali je do vzduchu, aby zapudili čarodějnice létající nad jejich hlavami. Kdy přesně se začaly používat figury čarodějnic, které se na vatrách upalují, se však neví. Magická moc se přisuzuje i popelu z vatry, kterým se na některých místech následující den vodil dobytek pro jeho větší plodnost nebo poprašovala pole pro dobrou úrodu.

Ondřejův dodatek

Pokud vás zajímají čarodějnické procesy, tak vám doporučujeme navštívit zámek Velké Losiny a přilehlé okolí, kde se dozvíte vše co co vás zajímá.

Na vaše otázky odpovíme. Nebojte se zeptat.

%d blogerům se to líbí: