Cestovatelský průjem ve své podstatě není nebezpečný, přesto děsí většinu lidí, kteří se vydávají na zahraniční dovolenou. Nikdo totiž nešetří celý rok peníze proto, aby svůj vysněný pobyt u moře strávil na pokoji v blízkosti WC. Proč se cestovatelský průjem tak často objevuje, čím se vyznačuje a jak mu předejít? Přečtěte si několik důležitých rad.
Co je cestovatelský průjem?
Jde o zažívací potíže, které souvisí se změnou klimatu, hygienických nároků a stravy, na kterou nejsou naše střeva a jejich mikroflóra zvyklá. Může se jednat o infekční i neinfekční příčiny. V některých případech však může jít i o projev vážnějšího onemocnění a při takovém podezření je lepší navštívit lékaře. Klasický cestovatelský průjem se jinak dá zvládnout samoléčbou. Jeho typickým projevem je řidší stolice nejméně třikrát denně, škrundání v břiše, slabost, někdy i nevolnost a zvracení či mírně zvýšená teplota, horečka nebývá příliš obvyklá.
Kde nejvíce hrozí?
Nejčastěji se s těmito problémy turisté setkají v tropických a subtropických oblastech Afriky, Střední a Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie nebo Středního východu. Každý už jistě slyšel například pojmenování Faraonova pomsta, kterou si tento průjem vysloužil v Egyptě, kam jezdí mnoho českých turistů. Obecně se dá říct, že hrozí všude tam, kde jsou nižší hygienické podmínky než ve výchozí zemi.
Proč naše střeva tak reagují?
Důvodů bývá několik a pravděpodobně bude příčina kombinovaná. Nejčastěji jde o kontaminaci vodou, ledem nebo potravinami omývanými místní vodou. Nemusí přitom jít vždy o závadnou vodu, pro místní obyvatele je běžně pitná. Ovšem může mít třeba jen jiné složení minerálů než naše voda a i to je pro střeva problémem. Stejně tak dochází ke změně mikroflóry v nich kvůli nezvykle kořeněným jídlům, přílišnému používání oleje na smažení, neznámému ovoci a podobně. Potíže ale způsobuje i sama změna klimatu, kdy organizmus není zvyklý na celodenní horko, a také stres spojený s cestováním. A rozhodně ani nepomůže zahánění žízně přechlazenými sladkými nápoji, jak tomu často bývá. I tento tepelný šok vede někdy k nepříjemnému průjmu.
Jak minimalizovat riziko cestovatelského průjmu?
Základem je samozřejmě vyhýbat se pití nebalené vody. Při koupi té balené někde na tržnici nebo v menších hospůdkách si dejte pozor, zda je uzávěr originálně utažený. Někdy se totiž místní snaží vydělat napouštěním prázdných lahví vodou z kohoutku a jejich opětovným prodejem. Do nápojů si nenechte dávat led a nekonzumujte syrové ovoce a zeleninu, které jsou omývané místní vodou, pokud nemáte možnost si je znovu opláchnout tou balenou. Doporučuje se i na čištění zubů raději používat balenou vodu. Pozor si dejte také na zmrzlinu, nepasterizované mléčné výrobky a nedostatečně tepelně upravené maso.
Jak průjem léčit, když už se dostaví?
Určitě je vhodné přibalit si s sebou do lékárničky přípravky proti průjmu jako živočišné uhlí, velmi účinnou Smectu, kterou mohou i malé děti, Endiaron a podobně. Někdy ovšem české léky na tyto potíže nestačí a je lepší koupit si v lékárně místní léčiva, která jsou účinnější. Můžete se poradit buď s delegátkou vaší cestovní kanceláře nebo přímo lékárníkem, toto se dá celkem dobře vysvětlit i bez znalostí jazyka. Velmi důležitý je při průjmu dostatečný příjem tekutin, aby nedošlo k dehydrataci. Toto platí obzvlášť, pokud potíže postihnou i menší děti. U těch toto riziko hrozí velmi rychle, je proto dobré mít u sebe v lékárničce i rehydratační roztok pro děti, například známý Kulíšek. Potíže u většiny lidí vymizí zhruba do týdne, někdy se ovšem může organizmus dávat dohromady i celý měsíc.
Kdy raději k lékaři?
Pokud potíže po podávání léků nemizí, ale naopak průjem sílí, přidávají se křeče v břiše, objeví se krev nebo hlen ve stolici, či horečka, je čas vyhledat lékaře. Ten pak musí posoudit, zda se nejedná o průvodní jev nějakého vážnějšího onemocnění a podle toho rozhodnout, co dále.