„Věř a víra tvá tě uzdraví“, tak by se v jednoduchosti dal charakterizovat tzv. placebo efekt. Lidský mozek má obrovskou sílu a dokáže s našimi těly dělat hodně věcí, jednou z nich je autosugesce, která dokáže vyvolat zmiňovaný placebo efekt.
S placebo efektem se nejčastěji setkáváme u lékařů. Tím, že jim věříme, sami na sobě provádíme autosugesci. Ta spočívá v tom, že nekriticky přijmeme od lékaře nějaký lék, o kterém nám řekl, že nám uleví. Tento fakt si sobě vsugerujeme do té míry, že i když nám lékař předepíše pouze sladký bonbon, po jeho snědení se nám skutečně uleví. Náš mozek má totiž obrovské prozatím ne zcela poznané schopnosti. Velmi zjednodušeně řečeno, když náš mozek něco očekává, tak toto očekávání dokáže sám naplnit. Proto se často hypochondrům, kteří vyžadují u lékařů stále další a další léky, předepisují již zmíněné sladké bonbony, vitamín B a jiné neškodné látky, které na první pohled skutečně vypadají jako léky. Hypochondr tak dostane svůj „lék“, který dokonce bude „fungovat“.
Lékařům placebo efekt sice pomáhá zbavit se hypochondrů, ale často jim i komplikuje život. Při testování nových léků často placebo efekt celý test značně komplikuje. Musí se s ním totiž počítat. Proto se při testování vytváří dvě skupiny lidí, na kterých se nový lék testuje. Jedna skupina místo léku dostane jen nějakou neškodnou látku a druhá skutečný lék. Testovaní při testování však neví, kdo co dostal. To ví jen lékař, který test připravoval. Následně se sleduje vliv léku a placeba na testované skupině lidí. Někdy se záměrně podává oběma skupinám placebo, aby se definitivně vyloučil jeho vliv.
Pokud má placebo opačný efekt, nazýváme ho nocebo.