Rovnodennost je důležitá událost, která nastává dvakrát do roka, a která v historii lidstva hrála velkou úlohu, neboť se rovnodennost v některých kulturách brala jako počátek nového roku. A co to vlastně rovnodennost je? Rovnodennost je okamžik, kdy je slunce v rovině zemského rovníku a takže sluneční paprsky dopadají na zemský povrch kolmo. Když v tento den budete zaznamenávat pohyb stínu libovolného předmětu, zjistíte, že se pohybuje po přímce. V den rovnodennosti se často uvádí, že noc i den jsou stejně dlouhé, avšak přesně tomu tak není. Slunce není jednorozměrný bod a pak se také sluneční paprsky v atmosféře ohýbají. Výsledkem je tedy zhruba o 20 minut delší den. A pozor. V tento den nedochází ke změně času.
Jarní rovnodennost
- Nastává mezi 19. 21. březnem, nejčastěji však 20. března.
- Dny se začínají prodlužovat a noci zkracovat.
- V den jarní rovnodennosti začíná astronomické jaro.
- Stanovuje se podle ní termín Velikonoc.
- Na severním pólu nastává polární den a na jižním polární noc.
Podzimní rovnodennost
- Nastává mezi 21. a 23. září, nejčastěji však mezi 22. a 23. září.
- Dny se začínají zkracovat a noci prodlužovat.
- V den podzimní rovnodennosti nastává astronomický podzim.
- Na severním pólu nastává polární noc a na jižním polární den.
Rovnodennost z hlediska esoteriky
Stejně jako všechny ostatní astronomické události, tak i rovnodennost je z esoterického hlediska významným dnem. Například v případě jarní rovnodennosti slunce prochází „jarním bodem“, který je na pomyslném počátku jinak nekončícího zvěrokruhu. Mimo to, jarní rovnodennost patří mezi svátky, které slaví přírodní čarodějky a čarodějové, kteří oslavují a provádí tajuplné rituály. Podzimní rovnodennost je období sklizně a žně, kdy se obětuje polím, stromům a duchům a kdy si na své opět přijde i lidová magie.