Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky, ale jsou tak vžité do povědomí lidí, že je slaví po celém světě i nevěřící. Velikonocemi ale není jen Velikonoční pondělí, i když právě jím vše vrcholí. Předchází mu celý týden příprav, kterému se říká Pašijový nebo Svatý týden. Začíná Květnou nedělí a pokračuje až do dalšího pondělí.
Velký pátek je jedním z nejvýznamnějších dní v tomto týdnu, je totiž připomínkou Ježíše Krista na kříži. Právě v tento den byl Ježíš Kristus odsouzen a ukřižován. Proto by věřící měli tento den prožít v tichém rozjímání, s přísným půstem bez masa. Obřady v kostelech probíhají bez zvuku varhan a ani zvony nezvoní, protože už na Zelený čtvrtek „odletěly do Říma“ a vrátí se až v Bílou sobotu. Výzdoba kostelů bývá v tento den chudá, bez květin a svící.
S Velkým pátkem se pojí také mnohé pověsti, které ho považují za magický a plný kouzel. V tento den se údajně otevírá země a odhaluje ukryté poklady. Se zemí se na Velký pátek ale nesmí hýbat, takže jsou zapovězeny všechny práce na zahradě a podobně. Neměly by se ani uzavírat obchody a nic půjčovat. Praní prádla také není dobrý nápad, protože by se máchalo v Kristově krvi.
U nás v Česku Velký pátek není uznaným svátkem a dnem pracovního klidu, i když se o to snaží někteří politici. Asi čtyřicet zemí světa ale Velký pátek uznává, například Německo, Anglie, Kanada nebo Austrálie.
Dobrý den, jak je to na Velký pátek se sušením prádla? Slyšel jsem že prádlo nesmí viset, protože pán Ježíš visel na kříži. Děkuji za odpověď. Jarda
Dobrý den, ano, na Velký pátek by se prádlo nemělo věšet viz. „V tento den se nesmělo půjčovat nic z jiných domácnostech, protože by tyto předměty mohly být očarovány, také se nesmělo věšet prádlo, jelikož by se namáčelo do krve Kristovy. Na Velký pátek se nesmělo hýbat se zemí, čímž se projevoval úcta k matce Zemi.“ Zdroj: DODRŽOVÁNÍ A VÝZNAM TRADIC V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI, Bakalářská práce, autor práce: Veronika Urbánková