Jedná se o pojem, kterým rozumíme soubor symptomů označujících cosi jako dlouhodobě sklíčenou náladu (z latinského depressio – beznaděj, skleslost, proláklina…). Vzhledem k tomu, že jde o stav, který vážně a negativně zasahuje do kvality života, zvykli jsme si ho nazývat nemocí. A to doslova – člověk, který trpí depresí, nemá moc nad svým životem, je jakoby bez života. Klinická praxe depresi řadí do tzv. afektivních poruch a rozděluje podle několika měřítek, především dle míry závažnosti a jejího původu. Podrobný výčet příznaků naleznete v MKN10 1.
Pro lepší přiblížení toho, co člověk s depresí může prožívat, použijeme zde zkratku příměru. Je to jako kdybyste se nacházeli v krajině, která představuje vaše emoce. Můžete se vyhřívat na vrcholcích radosti, zápasit s peřejemi vzteku a také se procházet údolími smutku. Protože se stmívá a aniž si to stačíte pořádně uvědomit, ocitnete se na dně hluboké jámy (depressio – proláklina). Důvodů této situace může být spousta: ztratili jste blízkou osobu (ať už vás opustila či zemřela), vyhodili vás z práce, systematicky jste pracovali na svém přepracování, stali jste se účastníky tragické události, trpíte vleklou závažnou chorobou, silně zneužíváte návykové látky či prostě jen máte smůlu (genetické zatížení). Výsledek je stejný – jste sami na dně jámy, o které nevíte, jak je hluboká, protože je tma. Můžete se zatím jen schoulit do klubíčka a počkat na ráno.
S prvními paprsky zjistíte, že se z jámy nejde vyškrábat ven. Jste lapeni. Kladete si to za vinu a pomalu ztrácíte naději, že se odtud ještě někdy dostanete. Začnete se uzavírat sami do sebe. Možná uslyšíte hlasy blízkých z okraje, jak vám nabízejí pomoc, natahují k vám ruce, ale vy víte, že je to marné. Dosavadní svět se smrsknul na kruh světla kdesi nahoře. Zemřete v jámě svého nejhlubšího smutku a můžete si za to sami.
Někde mezi polospánkem a bděním zjistíte, že se vám něco otírá o ruku. Někdo ze světa vám dolů hodil balíček se vzkazem: „Tohle by mohlo pomoci. Zkus to!“. Roztrhnete obal a vykoukne na vás krabička plná pilulek, označená Antidepresiva2 (farmakoterapie se užívá především při střední a těžké formě deprese). Na přebalu nápis slibuje: „Při užívání jámou prorostou kořeny a po nich budete moci vyšplhat nahoru.“ Nevíte, zda to bude fungovat, ničemu už moc nevěříte. I kdyby kořeny vyrostly, stejně budou klouzat. Dlouho jste nic nejedli (i když vám dolů lidé posílají potraviny, nemáte hlad), cítíte slabost ve svém těle, jak byste mohli vylézt tak vysoko… A přece, možná stojí za to něco vyzkoušet.
Také se může stát, že se někdo spustí k vám dolů (psychoterapie se indikuje při lehčí či střední formě deprese)3. Nabídne, že tu pobude a naučí vás, jak se dostat nazpátek nahoru – ať už pomocí vyrostlých kořenů či zaměřením pozornosti na různé výstupky, kterých jste si dřív nevšimli. Uvěříte mu, najednou se vám začne hodně chtít zpět nahoru, ale po nějakém čase zažíváte zklamání a zjistíte, že to nějakou dobu bude trvat. Osvojit si dovednosti, nabrat sílu a pochopit, jak se mi mohlo stát, že jsem nyní tady na dně, nějaký čas zabere (existují různé formy pomoci: ať už ambulantní, denní stacionáře či hospitalizace).
Když už nic jiného nezabírá, je určitou možností, jak se z jámy dostat, blesk z čistého nebe4. Ten si však moudře vybírá pouze ty, kteří již zcela ztratili chuť k životu.
Příbuzní a blízcí člověka v depresi často zažívají při pomoci a podpoře podobné pocity skleslosti či zlosti – není se co divit, i oni se ocitli v údolí smutku, na okraji jámy beznaděje. Díky těmto prožitkům však mohou lépe porozumět těm, kteří se právě nacházejí na cestě zpět ke světu. Přivítat je. Znovunavázat dočasně přerušený vztah.
Tento text je pouze jakousi ochutnávkou, možností, literárním úvodem. Více relevantních informací najdete na webových stránkách uvedených níže. Kritériem výběru byla erudovanost a neziskovost provozovatele stránek, na internetu lze samozřejmě najít mnoho dalších – a užitečných – komerčních projektů. Dobrým rozcestníkem je také nezávislá Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Deprese_(psychologie)).
Léčba deprese (http://lecbadeprese.ic.cz/index.html)
Nenechte radost odejít (http://www.deprese.com/)
Centrum pro léčbu rezistentní depresivní poruchy (http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/clrd.htm)
Široce dostupnou může být audiovizuální a filmová tvorba, kde forma příběhu je srozumitelným úvodem do smutného světa deprese. Opět se nejedná o úplný výčet, pouze inspiraci.
„I had a black dog: his name was depression“ – krátké animované video z dílny Světové zdravotnické organizace (http://video.who.int/streaming/NMH/MSD/COPR_depression_01OCT2012.wmv)
„Diagnóza: Deprese“ – pořad České televize (http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095946610-diagnoza/dusevni-onemocneni/69-deprese/)
„Prozacový národ / Prozac Nation“ – 2001 (http://www.csfd.cz/film/17501-prozacovy-narod/)
„Hodiny / The Hours“ – 2002 (http://www.csfd.cz/film/2234-hodiny/)
„Helen / Helen“ – 2009 (http://www.csfd.cz/film/246036-helen/)
„Cvokař / Shrink“ – 2009 (http://www.csfd.cz/film/244475-cvokar/)
„Archi´s Final Project / My suicide“ – 2009 (http://www.csfd.cz/film/249451-archie-s-final-project/)
„Melancholia / Melancholia“ – 2011 (http://www.csfd.cz/film/268533-melancholia/)
„Oddělen / Detachment“ – 2011 (http://www.csfd.cz/film/282520-oddelen/)
„Vedlejší účinky / Side Effects“ – 2013 (http://www.csfd.cz/film/310096-vedlejsi-ucinky/)