Dohoda o provedení práce je oblíbený institut pracovního práva, který slouží k flexibilnímu zaměstnávání zaměstnanců na pozicích, pro něž by byl klasický pracovní poměr podle pracovní smlouvy vzhledem k omezenému rozsahu prací zbytečně svazující. Na dohodu o provedení práce jsou tak zpravidla zaměstnávání studenti, důchodci, ale i ostatní zaměstnanci, kteří mají vykonávat práce pouze v omezeném rozsahu. Jelikož se lze s dohodou o provedení práce (DPP) setkat poměrně často, bude šikovné, když si některé její aspekty probereme podrobněji.
Právní úprava dohody o provedení práce
Dohoda o provedení práce je upravena v jediném paragrafu, a to § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zohlednit je však třeba i dalších ustanovení věnovaná dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr, kam vedle dohody o provedení práce řadíme také dohodu o pracovní činnosti. Pro obě tyto dohody je příznačný doplňkový charakter, ze kterého vyplývá, že by pracovněprávní vztahy založené dohodami neměly nahrazovat standardní pracovní poměr. Zároveň je nutné myslet i na základní zásady pracovního práva rozvedené v úvodní části zákoníku práce.
Výhody dohody o provedení práce
Nejzásadnější výhodou DPP je flexibilita pracovněprávního vztahu, který zakládá. V § 77 zákoníku práce je možné se dočíst, která ustanovení upravující pracovní poměr se na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nepoužijí. Především jde o ustanovení týkající se skončení pracovněprávního vztahu, odstupného či dovolené. Pracovněprávní vztah založený DPP končí typicky provedením práce, na kterou byla sjednána nebo uplynutím sjednané doby. Důležité je však zmínit, že možnost vypovědět DPP je nutné si sjednat, neboť zákoník práce tuto možnost podpůrně nestanovuje. Jinak je tomu u dohody o pracovní činnosti, kde zákoník práce podpůrně stanovuje možnost výpovědi s 15denní výpovědní dobou. Dále nejsou zaměstnavatel ani zaměstnanec omezení ustanoveními o pracovní době včetně povinnosti zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu, ovšem s výjimkou maximální délky směny a minimální dobou odpočinku mezi směnami, a dále ustanoveními o převedení na jinou práci či ustanoveními o přeložení. Na úpravu právního vztahu vyplývajícího z DPP se rovněž nepoužijí ustanovení upravující odměňování za práci s výjimkou minimální mzdy, která v současnosti činí 9 200 Kč za měsíc nebo 55 Kč za hodinu hrubého.
Dohoda o provedení práce a odvody
Velké oblibě se práce na DPP těší také díky nízkým odvodům, přičemž není od věci věnovat této problematice samostatný odstavec. V současnosti je situace taková, že pokud zaměstnanec na dohodu o provedení práce nevydělává více než 10 000 Kč měsíčně, zaplatí pouze 15% daň z příjmu. Využít však lze jak slevy na poplatníka, tak i ostatních slev (třeba slevy na studenta, atp.). V případě, že příjem u jednoho zaměstnavatele přesáhne rozhodnou částku, musí zaměstnavatel z tohoto příjmu odvést platby na sociální a zdravotní pojištění. Trochu komplikovanější může být situace, kdy má zaměstnanec uzavřeno několik dohod o provedení práce, přičemž u žádné z nich odměna nepřesahuje rozhodnou částku, ale v součtu se příjem nad 10 000 Kč měsíčně dostane. Od letošního roku je situace taková, že se všechny tyto příjmy pro účely zdravotního a sociálního pojištění sčítají, a to i pokud jsou práce konány u více zaměstnavatelů.
Omezený rozsah prací
Jedinou nevýhodou dohody o provedení práce je rozsah prací, na které je možné ji sjednat. Ten nesmí překročit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanec není v tomto směru nijak vázán, a tak může uzavřít klidně několik DPP u několika zaměstnavatelů současně. Pokud je však maximální rozsah u jednoho zaměstnavatele vyčerpán, nezbývá tomuto zaměstnavateli a zaměstnanci, než uzavřít buď dohodu o pracovní činnosti, která je omezená na maximálně polovinou úvazku (tedy na 20 hodin týdně), anebo se vydat cestou standardního pracovního poměru s jeho výhodami i nevýhodami.
Náležitosti dohody o provedení práce
Předně je nutno zmínit, že DPP musí být uzavřena v písemné formě, jinak je neplatná. Této neplatnosti je však možné se dovolat pouze do okamžiku, než bylo započato s výkonem práce. Jedinou náležitostí, kterou zákoník práce stanovuje, je vymezení doby, na kterou se dohoda uzavírá. Z podstaty DPP pak lze dále dovodit, že by měla minimálně obsahovat ujednání vymezující práce, které budou konány, rozsah práce a odměnu za vykonanou práci. Je dobré dodat, že ačkoliv zákoník práce mluví o dohodě o provedení práce, z čehož bychom mohli usuzovat, že má jít o práci odpovídající nějakému konkrétně vymezenému úkolu, v praxi to však není nutné. Na DPP je tak možné provádět i opakující se činnosti, které nemusejí být vymezeny konkrétně, ale postačí jejich obecné vymezení (např. administrativní činnost, stěhovací práce, atp.).