Jak opravit a vyčistit čalounění

Čalouněný nábytek má doma skoro každý. Čalouněné pohovky, křesla nebo židle patří k nejčastějšímu vybavení obývacích pokojů a tím pádem i k nejohroženějším kusům nábytku. Polití kávou, džusem či vínem, natržení, někdy i propálení a další malé nehody se vyhnou jen málokteré domácnosti. Ale to není důvod pro výměnu nábytku. Stačí najít vhodnou metodu vyčištění, případně se pokusit menší poškození i samostatně opravit. Stejně tak se můžete pokusit o renovaci staršího křesla či židle po babičce, pokud vám jeho tvar a podoba jinak vyhovují. Dřív se nábytek vyráběl z masivního dřeva a s novou látkou bude skvěle sloužit další roky.

Jak vybrat výplňový a potahový materiál

Zatímco u potahu většinou rozhoduje hlavně vzhled, u výplně naopak pohodlí. Sebekrásnější židle, na které se nesedí pohodlně, nás moc těšit nebude. Pro sedák židle se doporučuje cca 6 až 10 cm výplně, podle toho, zda jsou uvnitř pružiny či ne. Na opěráky stačí menší vrstva, asi 3 až 5 cm.
Asi nejpoužívanější výplní je molitan, který se prodává jako desky, přířezy, případně hotové podsedáky na židle, nebo jako molitanová drť. Další alternativou je elastická paměťová pěna, případně duté vlákno, které se prodává po na váhu. Další materiály nabízejí speciální například specializované obchody pro čalouníky.
Potahové látky vybíráme hlavně podle vzhledu, ale stejně důležitým aspektem je i jejich kvalita. Čalounění je namáhanou součástí nábytku, proto by měla být potahová látka také pevná a odolná. Důležitá je nejen hustota vláken, ale také to, jak je látka tvrdá. Z příliš tvrdým materiálem se obtížně pracuje.
Od volby materiálu se následně odvíjí i volba lepidla – část lepidel využívají vyloženě profesionální čalounické dílny. Lze koupit ale i lepidla na čalounění určená pro opravy nábytku domácími kutily. V zásadě rozlišujeme dvě skupiny těchto lepidel – lepidla na vodní bázi a lepidla s rozpouštědly. Pro potřeby domácího čalounění nábytku a matrací budou stačit lepidla na vodní bázi.

Měli bychom si látku také vyzkoušet na dotek, aby nás potah při sezení třeba neškrábal. Pokud si můžete vybrat, volte materiály, které se snadno udržují a čistí. Do dětských pokojů, ale také pro byty, v nichž bydlí senior je tak nejvhodnější materiál voděodolný. Barvy by měly nejen ladit s ostatním nábytkem, ale také odpovídat uživateli. Tam, kde se dají očekávat časté domácí nehody volte raději tmavší barvy a vzory.

Látka, kůže nebo jiný materiál?

Každý materiál má jiné vlastnosti, a ne každý vyhovuje všem. Pokud jde o čalounické látky, tak tam je výběr materiálů skutečně velmi široký. U starožitného nábytku si můžete koupit látku s výšivkou, nebo plastickým vzorem. Dnes jsou obvykle vyráběné jako směs přírodních a umělých materiálů. Ale jiné potahové látky mohou být buď čistě přírodní (žakár, bavlna, vlna, len), nebo jako čistě syntetické. Barevných kombinací a vzorů je obrovské množství variant.

Oblíbeným materiálem pro čalounění pohovek a křesel je také přírodní kůže. Má skvělé vlastnosti, dobře se udržuje a zároveň se s ním výborně pracuje. Odolává také tekutinám, ale o kůži se musí pravidelně pečovat, aby nepopraskala. Ne každému je ale kůže jako materiál uživatelsky příjemná. Zároveň je to materiál poměrně drahý.
Její levnější alternativou je koženka, tedy syntetický materiál. Kvalitní verze koženky mohou kožené čalounění dost připomínat, ale má horší vlastnosti a kratší životnost. Další alternativou vhodnou i pro alergiky je ekokůže, která lépe odolává opotřebení než koženka, ale není vhodná do míst, kde se dá předpokládat rozlití tekutin.
Pomocný materiál budete potřebovat u čalounění nábytku s pružinami. Než za pružiny dáte výplň, je vhodné je zakrýt měkkou látkou, třeba jutou.

Jak na drobné opravy čalounění

Pokud se snažíte opravit čalounění poprvé, vyzkoušejte si to na něčem menším, třeba taburetu, nebo klidně i nábytku pro panenky. U klasického nábytku začněte třeba židlí. Prvním krokem u jakéhokoli typu nábytku je zkontrolování pevnosti konstrukce, případně její oprava.
Buď můžete použít spojovací materiál, nebo speciální lepidlo na dřevo či kov, podle toho, z čeho je kostra vyrobena (více o typech lepidel). Pak si zkontrolujte, zda nepotřebují pevné části opravit nátěr. V případě, že ano, a chystáte se měnit celé čalounění, do nátěru se pusťte až ve chvíli, kdy to původní sejmete.

Díry, skvrny, škrábance a trhliny

Někdy není třeba rovnou měnit čalounění, jen opravit škodu, aby se dále nezvětšovala, případně aby byla co nejméně vidět. Skvrny někdy nejdou ani při nejlepší snaze vyčistit, nebo se na sedačce objeví trhlinka či rovnou dírka. V takovém případě můžete zkusit sehnat vhodnou záplatu.
Na kožený a koženkový nábytek se prodávají samolepicí záplaty v nejčastěji používaných barvách. Stačí vystřihnout požadovaný tvar v dostatečné velikosti a záplatu přilepit. Na poškození koženého čalounění existují také tekuté reparační přípravky.
U textilních potahů je spektrum vzorů a barev daleko širší, takže sehnat záplatu v přesně požadovaném odstínu je komplikované. Můžete ale poškození zašít, aby se nezvětšovalo, a pokud jde o polštář na pohovce, tak ho otočit.
Případně můžete zkusit některou z prodávaných nažehlovacích záplat na oblečení, pokud bude barevně ladit. V případě, že stejnou barvu nenajdete, můžete z nedostatku udělat přednost a z barevně kontrastní látky vystřihnout ozdobné tvary, které dáte nejen na skvrnu, ale i na další místa. Třeba v dětském pokoji tak můžete křeslo hezky oživit.

Výměna čalounění krok za krokem

Někdy ale malé opravy nestačí a je třeba vyměnit celé čalounění třeba židle.

Co budete potřebovat

• nářadí, tedy kladívko, nůžky, nůž, nastřelovací sponkovačka, kleště, vytahovačka sponek, nebo plochý šroubovák, případně další nářadí dle potřeby
• vhodné lepidlo
• hřebíky, kolíčky, sponky, nýty
• potahová látka
• výplňový materiál
Prvním krokem je odstranění původního čalounění, což se dělá podle typu uchycení buď uvolněním dřevěných kolíčků, nebo odstraněním nýtů či sponek, které původní potahovou látku drží. U starožitného nábytku mohou být nýty ozdobné. Pokud je chcete použít znovu, postupujte opatrně, abyste je nepoškodili.
Pak zkontrolujte výplň a v případě, že je poškozená, případně nepříjemně zapáchá, ji raději vyměňte. Musí dokonale zakrýt kostru, aby pevné části při sezení netlačily, takže nejen ve středu, ale až na rám. Následně je třeba výplň přilepit vhodným lepidlem určeným k upevnění textilního materiálu na dřevo, případně kov.
Při odměřování vhodného kusu potahové látky vždy počítejte s tím, že musí být ve všech směrech minimálně o 10 cm delší, než je rozměr sedáku, či jiné části, kterou právě čalouníte. Látku si vypněte za pomoci špendlíků nebo hřebíčků a pak začněte postupně upevňovat sponkovačkou. Postupujte opatrně a látku neustále vypínejte, aby se vám nekrčila. U látky můžete kraj látky ručně zapošít, aby se netrhala, případně ohrnout a přilepit, třeba za pomoci tavné pistole.
Pokud zvládnete židle, můžete se zkusit o opravu větších kusů. Ale pokud by třeba oprava čalounění sedačky byla nad vaše síly, nebojte se požádat o pomoc profesionálního čalouníka. Ale předem se dohodněte na ceně, aby vás oprava nestála víc než nová sedačka.

Někdy stačí čalounění jen vyčistit

Aby čalouněný nábytek dobře a dlouho sloužil, je třeba se o něj pravidelně starat a čistit ho. Čištění čalouněného nábytku se musí dělat s ohledem na typ materiálu. U některých pohovek jsou povlaky snímatelné a lze je prát v pračce. Dodržujte doporučený program a teplotu. Takové potahy jsou skvělou volbou hlavně v domácnostech, kde jsou malé děti nebo domácí mazlíčci. Prodávají se potahy s nešpinivou úpravou nebo odpuzující vodu.
Základním čištěním všech potahů je vysávání, a to i mezi polštáři. Vlasy a chlupy se dají odstranit samolepicími válečky, nebo speciálními kartáčky. K čištění skvrn běžně stačí suchý hadřík na odsátí tekutiny, případně savé kuchyňské papírové utěrky. Skvrny se pak čistí opatrně houbičkou či hadříkem a vodou se saponátem. Pozor na přílišný tlak, kartáč, nebo hrubá část houbičky může poškodit nevratně texturu.
Na čalouněný nábytek se používají také speciální pěnové přípravky, které se nanesou, nechají působit a následně vysají. Barvy potahu se tak oživí. Na skvrny, které nejčastěji způsobí káva, čaj, nebo víno, je vhodné použít přípravek dle materiálu potahu a postupovat opatrně. Pokud si nejste jisti, zkuste na méně viditelném místě, jak přípravek působí na barvu.
Babské rady doporučují na skvrny od červeného vína sůl, nebo suché bílé víno a následně dočištění vodou. Sůl se používá i na čerstvě rozlitou kávu. Velmi nepříjemné jsou skvrny od moči, kterou na pohovce mohou zanechat děti i domácí mazlíčci. Skvrnu co nejrychleji vysajte papírovou utěrkou, pak použijte čistou vodu k vytření skvrny z látky, ale tím se nezbavíte zápachu.

Proto následně na skvrnu naneste buď citronovou šťávu, nebo kypřicí prášek do pečiva a nechte působit, ideálně přes noc. Pak potah otřete hadříkem. Ale pozor, na některé látce by mohla citrónová šťáva změnit barvu, raději také předem vyzkoušejte na malém kousku.
Po čištění vodou je vhodné nechat nábytek důkladně vyschnout, takže ho čistěte raději v den, kdy neprší. Větší znečištění je lépe řešit objednávkou profesionálního přístrojového tepování.
Kožené čalounění se musí minimálně dvakrát ročně impregnovat. Na běžnou údržbu ale stačí jen vlhký hadřík. Skvrny odstraňujte výhradně přípravky určenými na čištění kožených výrobků. Vždy ale vyzkoušejte na málo viditelném místě, zda daný přípravek nemění barvu. Obdobně se postupuje také u ekokůže. Na oba materiály i koženku můžete zkusit ubrousky na kůži, případně je nahradit ubrousky vhodnými pro péči o dětskou pokožku. Jsou jemné a kůži nepoškodí.

Obrázky zdroj: https://www.pexels.com, https://unsplash.com