Ženy byly v očích mužů vždy hloupější a jednodušší než jsou oni, nicméně je tomu opravdu tak? Jsou muži chytřejší než ženy? Následujíc článek se na toto pokusí odpovědět.
Upozornění. V článku možná narazíte na politicky a nábožensky nekorektní informace. Pokud vás toto nějak irituje, uráží apod., přestaňte prosím dále číst.
Jablka a hrušky aneb muži jsou z Marsu a ženy z Venuše
Hned z kraje je potřeba uvést, že porovnávat mužské a ženské pohlaví je samo o sobě docela hloupé, protože i když se jedná o lidské bytosti, respektive zástupce stejného živočišného druhu, je muži a ženami docela dost odlišností. Například, ženy jsou ze své podstaty méně agresivnější a dominantnější než muži a mají také méně fyzické síly 1. Proto je logické očekávat, že se muži budou z fyzického hlediska dominovat nad ženami, což se jim doposavad docela dost úspěšně dařilo a daří. Až v současné době se klade mezi pohlaví rovnítko, což je zvrácené, protože muž a žena si z biologického hlediska nejsou rovni. Každé pohlaví je jedinečné a primárně určené k něčemu jinému. Evolucí, bohem, či jinou entitou vám blízkou byla žena předurčena k mateřství (ano k mateřství – proto ženy mají jinou odlišnou stavbu těla, mají menstruaci, odlišné pohlavní orgány atd.) a muž k zabezpečení rodiny/potomků, i když by se o tom zajisté dalo polemizovat. Toto by se dalo považovat jako za elementární rozdělení rolí, které více či méně funguje napříč téměř celou živočišnou říší. Problém je v tom, že zjednodušeně řečeno „člověk“ se s pomocí výkonného mozku vymanil z přírody. A to nás zejména v posledních několika dekádách postavilo před nová dilemata ohledně mužství a ženství. Totiž, technologie nám umožnili zbavit se z větší části nebo někdy i zcela nudné a tvrdé práce. Dnes na poli pracuje spíše automatizovaná technika, než lidská ruka. Pro vodu nemusíte nikam chodit, teplo získáte po otočení kohoutku, prádlo vypere pračka, plenky jsou převážně jednorázové, jídlo si můžete koupit již hotové, informace celého lidstva jsou dostupné na pár kliknutí, ženy mají antikoncepci apod. A bez ohledu na to, jestli je to tak správně nebo ne, nebo jestli je tento luxus dostupný pro každého jedince, fakt je, že existuje a hodně nám ulehčuje život. Na druhou nás staví před nový problém a tím je více volného času a stírání rozdílů pohlaví vlivem technologie. Aktivnější jedinci tak v dnešní době mají snad poprvé v historii lidstva možnost se mnohem více prosadit v tom co je zajímá, než kdykoliv dříve. Ženy, stejně tak i muži, mají mnohonásobně více času 2 na sebe, rodinu, kariéru a své koníčky apod. Není tedy nutné aby ženy byly nutně pouze udržovatelkami rodinného krbu a muži lovci a ochránci.
Vysoká inteligence není zárukou úspěchu a spokojeného života
1 – Funkční anatomie – Ivan Dylevský – Důsledkem celého komplexu rozdílů ve stavbě a funkci mužského a ženského těla je o 10 – 15% nižší fyzická výkonnost ženy.
2 – Volného času máme stále víc a víc. Pokud si to nemyslíte, pak se zamyslete nad tím, kolik času věnujete mobilu a serfování na internetu, hraní her apod. Pokud jste obyčejný člověk, tedy ne podnikatel či jinak přetěžovaná osoba a myslíte si, že nemáte čas, zkuste na den či dva odložit mobil a vypnout počítač.
Vliv informačního věku a neuroplasticita mozku
Říká se, že za poslední dobu vzrostla inteligence lidí o několik bodů (Flynnův efekt). Je to převážně přisuzováno lepší výživě, což je zajisté pravda, ale také i vlivu okolí, zejména pak snadnému přístupu k informacím. Ty mají asi největší vliv na mozek. Moderní doba na lidi klade mnohem větší nároky. Mozek dostává mnohem více podnětů a může se tak více učit. Navenek se tedy jedinec, či společnost, která je pod vlivem informačního věku (internetu) může zdát mnohem inteligentnější než tomu bylo před sto lety, kdy nic takového nebylo. Kdy život byl mnohem pomalejší, novinky minimální, komunikační kanály nespolehlivé a extrémně pomalé, sdílení informací bylo hodně omezené v podstatě jen na knihy a ústní podání apod.
Mimochodem díky schopnosti mozku se učit a být neuroplastický je možné si slušně polepšit v inteligenčních testech tak, že budete řešit různé hlavolamy, křížovky, testy apod. No a pokud vám ještě někdo ukáže jak se na jistá řešení přišlo (dodá vám expertní informace), třeba jak se řeší jinak složitá Rubikova kostka, pak se okolí bude zdát dotyčný mnohem více inteligentnější než když by se necvičil a neměl přístup k cenným informacím.
Kulturně zatížená inteligence
Vlivem naší kultury, ve které jsou stále značně dominující muži jakožto pánové tvorstva, je ženská inteligence stále docela podceňována. To je docela dost problém pro studium inteligence, protože jsou to silně kulturně zakořeněné vzorce, které ovlivňují mužský i ženský úsudek/mozek. Je tedy extrémně nesnadné odtrhnout kulturu a inteligenci. Jako kulturní klišé si můžeme ukázat základní školu. O děvčatech se obecně tvrdí, že se lépe učí. No jo, bodejť, když na rozdíl od kluků jsou více „v klidu“ a navíc „se to od nich očekává“ (psychologický priming). Přitom muži jsou stále mnohem více oceňovány vědeckými cenami, jsou uznávanějšími odborníky apod. V tomto predeterminujícím prostředí je těžké hledat pravdu. Ono totiž se stačí někomu více věnovat, nebo třeba jen někoho více podporovat v nějaké intelektuální činnosti a i když se nejedná o nijak extrémně chytrého člověka, tak i tak bude po nějaké době dosahovat statisticky významnějšího zlepšení v dané oblasti.
Neumíme skutečně definovat inteligenci a neumíme jí oddělit od kultrury. (We cannot really define intelligence, and cannot separate it from culture) Drew Smith, PhD in Molecular, Cellular and Developmental Biology from the University of Colorado. Zdroj: Quora
Silný vliv na inteligenci má také rodina
Jak asi všichni víte, má rodina ve které vyrůstáte velký vliv na vaší inteligenci. V harmonickém prostředí, kde dítě má zdravý vztah s matkou a otcem a ve kterém je intelektuálně stimulováno budou děti dosahovat lepších skóre v inteligenčních testech. Pokud tedy rodina učí dívku samostatnému myšlení, kreativitě, logice aj., dá se očekávat, že v budoucnu bude po intelektuální stránce mnohem vyspělejší a také vzdělanější než muž, kterému se nic takového v dětství nedostávalo.
Když je dítě nadané, nehraje jeho talent při dosahování vzdělání takovou roli jako hodnotová orientace rodiny. Rodinné prostředí buď dítě stimuluje, nebo naopak nepodněcuje učit se, rozvíjí, nebo nerozvíjí jeho nadání, zkrátka stojí za tím, jaké vzdělání v konečném důsledku získá. Zdroj: Děti, mládež a rodiny v období transformace, autoři Ivo Plaňava, Milan Pilát.
Barrister & Principal, 2002, str. 29.
Každý jsme jedineční
Přestože se dá předpokládat, že po odstranění lebeční kosti uvidíme u každého dvě mozkové hemisféry, tak na nižší úrovni je těžké říci, že muži mají přesně takový a ženy makový mozek. Každý ho totiž může mít trochu jinak „zadrátovaný“. Však si vzpomeňte na geniálního Alberta Einsteina který měl mozek průměrně velký. Měl ho však jinak zapojený. Mimo to tu máme různé podmíněné aktivace a deaktivace genů, vlivy různých infekcí aj., které ovlivňují finální stav mozku každého z nás. Genetika není tak jednoduše přímočará, jak by to na první pohled mohlo vypadat. Masmédia, která nás o různých studiích informují, skoro vždy výsledky zjednoduší a bulvarizují.
Kdo je tedy chytřejší?
Technologie nám zajistili větší volnost a zastírají rozdíly mezi pohlavími. Ženy jsou díky moderním komunikačním nástrojům mnohem více slyšet a více se prosazují i na pozicích, na kterých by to bylo dříve nemyslitelné. Jenže kdo je tedy chytřejší? To, jak již bylo na začátku uvedeno, nelze stanovit. Technologie nám sice hodně pomohla, ale fyzické rozdíly dané evolucí nesetřela. Jsme tedy pořád docela rozdílní a stále v zásadě platí, že muži jsou více logičtější, mají lepší prostorovou orientaci, jsou lepší v počítání, zatímco ženy jsou více intuitivnější, emocionálně orientované, společenštější, komunikativnější apod.
Do procesu formování inteligence vstupuje příliš mnoho faktorů. Nelze tedy jednoznačně říci, které pohlaví je inteligentnější.
Po fyzické stránce je mužský mozek větší, což je přikládáno faktu, že muži mají větší tělo a mají více šedé kůry mozkové (super rychlé nepřesné myšlení 1 systém; používáme ho v 95% času), zatímco ženy mají mozek menší, jednotlivé hemisféry lépe propojené, energeticky efektivnější a mají více bílé hmoty mozkové, což je místo pro inteligenci (vysoce inteligentní pomalé myšlení – 2 systém; používáme ho v cca 5% času). Pokud by vás toto více zajímalo, doporučujeme přečíst si excelentní knihu „Myšlení, pomalé a rychlé“ od Daniela Kahnemana, který za práci na této oblasti psychologie dostal Nobelovu cenu.
Článek vyjadřuje názor autora. Komentáře pod článkem jsou vítány.