S účinností do 31. 12. 2012 se osoba povinná k dani se stala plátcem DPH, pokud uskutečnila pořízení zboží z jiného členského státu, které bylo předmětem daně, nebo pokud jí byla poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 či služba s místem plnění dle § 10 až 10d a § 10j a to osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku. Osoba povinná k dani se stávala plátcem i v případě, pokud jí bylo dodáno zboží s montáží nebo instalací osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku. Od 1. 1. 2013 se již osoby povinné k dani nemusí z výše uvedených důvodů registrovat coby „plnohodnotní“ plátci DPH, nýbrž stávají se pouze identifikovanými osobami.
V porovnání s plátci daně mají identifikované osoby pouze omezené povinnosti, ale i práva. V praxi to znamená, že tyto osoby jsou na jedné straně povinny přiznat daň pouze ze zákonem stanovených plnění, ovšem na straně druhé nemají nárok na odpočet daně.
Kdy se stane osoba povinná k dani identifikovanou osobou?
Osoba povinná k dani, která není plátcem DPH či právnická osoba nepovinná k dani se stane dle ustanovení § 6g zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) identifikovanou osobou, pokud v tuzemsku pořídí zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu, a to ode dne prvního pořízení tohoto zboží.
Dle ustanovení § 2 zákona o DPH je pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně, pokud je uskutečněno v tuzemsku, za úplatu, osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani. Podle ustanovení § 2a odst. 2 zákona o DPH však není předmětem daně pořízení zboží z jiného členského státu, pokud celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326.000,- Kč a zároveň platí, že pořízení zboží bylo uskutečněno osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud osoba povinná k dani pořídí v příslušném roce zboží z jiného členského státu a jeho hodnota bez daně nepřekročí výši 326.000,- Kč a zároveň platí, že tato hodnota nebyla překročena ani v roce předcházejícím, nestává se osoba povinná k dani z titulu pořízení tohoto zboží identifikovanou osobou ve smyslu § 6g zákona o DPH. Pokud by stanovený limit překročen byl, stává se osoba povinná k dani identifikovanou osobou ode dne prvního pořízení tohoto zboží. Do celkové hodnoty pořízeného zboží (tedy do limitu 326.000,- Kč bez daně) se nezahrnuje hodnota pořízeného nového dopravního prostředku, hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně a dále hodnota zboží, které je vymezeno v ustanovení § 2a odst. 1 zákona o DPH.
Dle ustanovení § 6h zákona o DPH se osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem DPH, stává identifikovanou osobou ode dne přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, pokud se jedná o:
- poskytnutí služby,
- dodání zboží s instalací nebo montáží, popř.
- dodání zboží soustavami nebo sítěmi.
Příklad:
Tuzemská osoba povinná k dani (neplátce DPH), pořídil z USA sofwarovou službu od osoby povinné k dani. Místo plnění se dle § 9 odst. 1 zákona o DPH nachází v tuzemsku. Osobou povinnou přiznat daň je ve smyslu § 108 ZDPH tuzemský podnikatel. Ode dne přijetí předmětného zdanitelného plnění se tuzemský podnikatel stává ve smyslu § 6h zákona o DPH identifikovanou osobou.
Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, se stává ve smyslu ustanovení § 6i zákona o DPH identifikovanou osobou také v případě, pokud poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, a to ode dne poskytnutí této služby.
Identifikovaná osoba je podle § 97 zákona o DPH povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou. Této osobě v podstatě zůstává status osoby povinné k dani, která je osvobozená od uplatňování daně. Identifikovaná osoba nemá povinnost u tuzemských zdanitelných plnění uplatňovat daň, daň je povinna ve smyslu § 108 odst. 1 písm. b) a c) zákona o DPH přiznat pouze při pořízení zboží z jiného členského státu nebo v případě, kdy je jí osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto plnění s místem plnění v tuzemsku (viz. § 108 odst. 1 písm. c) bod 1 až 3 zákona o DPH.
Identifikovaná osoba nemá nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění. Identifikovaná osoba je povinna podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém jí vznikla daňová povinnost. Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Zdaňovacím obdobím identifikované osoby je kalendářní měsíc. Pokud identifikované osobě v příslušném zdaňovacím období žádná daňová povinnost nevznikla, daňové přiznání nepodává. V případě, kdy identifikovaná osoba uskuteční poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně) osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, je povinna podat souhrnné hlášení ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.
Zavedením uvedeného institutu došlo ke zjednodušení systému a zároveň i snížení administrativní zátěže, které spočívá zejména v tom, že tyto osoby budou podávat daňové přiznání pouze za to zdaňovací období, ve kterém jim vznikla daňová povinnost. Pouze v případě, že identifikovaná osoba poskytuje službu dle § 9 odst. 1 s místem plnění v jiném členském státě osobě registrované k dani v jiném členském státě, je povinna podle § 102 odst. 2 ZDPH podat souhrnné hlášení.