Snad každý český rodák má Velikonoce spojené s chutí dobře uvařených vajíček, ti mladší s chutí laskomin a ti nejstarší s dobrou slivovicí. Již odjakživa byly Velikonoce jednou z prvních z svátečních oslav, která vítala čas rozkvětu a znovuzrození. Ačkoliv jsou tyto svátky spojené s hodováním, koledami, poléváním vodou a barvením vajíček, je třeba nezapomínat na pravou podstatu vzniku tohoto svátku.
Velikonoce jsou pevně zakořeněné již od počátků našeho letopočtu a jejich cílem je připomenutí zmrtvýchvstání Ježíše Krista. První zmínky o oslavách se datují již od 2. století našeho letopočtu a díky šíření křesťanství se Velikonoce rozšířily do celého světa.
Příchod jara
Ačkoliv již v brzkém začátku března zaplňují police obchodů, i sortiment tradičních trhů, velikonoční artefakty, laskominy a pomlázky, tak pravý příchod svátků se, již od roku 325 n. l., stanovuje jako neděle, která následuje po prvním jarním úplňku. Nejedná se tedy o pevné datum, ale každý rok je třeba počítat s jiným datem (přehled termínů Velikonoc do roku 2030). Není tedy výjimkou, že se během jednoho roku slaví v dubnu a další Velikonoce už v březnu.
Za nejvýznamnější dny se vždy počítají tři dny před samotnou nedělí, jedná se o Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu.
Od konce roku 2015 je Velký pátek státním svátkem. S Velikonočním pondělím jsou tak celkem 4 dny volna.
Tradice a moderní pojetí
Většina lidí již nedbá původních tradic a z Velikonoc se často stává spíše obchodní značka, než náboženský svátek. Podle původní tradice nastává od neděle padesátidenní bohoslužba, která trvá až do svatodušních svátků. Velmi často zde dochází ke křížení křesťanských a židovských zvyků. V současnosti jsou původní zvyky obvykle nahrazovány návštěvou kostela a připomenutím tradičních zvyků. Základní používané symboly křesťanských velikonoc jsou kříž a paškál, zatímco kříž symbolizuje Kristovo ukřižování, tak paškál je slavnostní svící, která je určena pouze pro tuto příležitost.
Jedním z hlavních lidových symbolů těchto svátků je beránek, milý symbol svátků, který je používán proto, že byl obětován pro spásu světa. Velikonoce by se neměly obejít bez perníkového, čokoládového nebo alespoň marcipánového beránka. Vajíčka, ta jsou sama o sobě počátkem života a stejnou symboliku mají i o svátcích.
Poměrně mladou tradicí je používání pomlázek, ty původně používali pouze muži, aby vyšupali dívky, ty by měli být následně celý rok zdravé.
Základem lidové tradice je v neděli chodit hodovat k jednotlivým domům, zazpívat koledy, udělit symbolický výprask všem ženám v domě a dostat od nich na oplátku vajíčko. Muži, kteří se zastaví u domu po poledni bývají obvykle polévání studenou vodou.
Tradiční Velikonoce lze stále s oblibou sledovat především na venkově, ovšem díky moderní době jsou často vajíčka nahrazena sladkostmi a nehodují už jen chlapci, ale také dívky.
Velikonoce ve světě
Česká republika má své svátky již dlouho zažité a slaví se u nás povětšinou tradičním způsobem, ten je velmi podobný i v mnoha dalších zemích Evropy, například v Polsku, na Slovensku, ale také v Maďarsku, kde jsou oslavovány Velikonoce v tradičních krojích. Ve Španělsku se zase dbá na pravidelné velikonoční průvody, které provádějí jednotlivá bratrstva mezi kostely, každé bratrstvo má odlišné barvy. Americké oslavy již nepřipomínají křesťanské svátky, ale spíše zábavu pro ty nejmenší. Rodiče jim ukryjí vajíčka a děti je následně hledají.
S tradičními oslavami se lze často setkat v zemích, ve kterých bychom to nečekali, patří jsem například Filipíny, ale i různé oblasti Malajsie, kde bylo křesťanství zavlečeno a místní si potrpí na přísné dodržování tradic a průvodů. Největší důraz na duchovní podobu oslav je v Itálii, konkrétně Sicílie je velmi vázaná ke křesťanství a stejně tak jako v Římě, i zde tráví lidé svátky v kostele. Jak ovšem vypadají Velikonoce ve světě?
Křesťanský svět není jedinou jiskrou, která se postarala o zažehnutí velikonočních oslav. Téměř po celém světě je oslavován příchod období, během kterého dochází ke znovuzrození, očistě a novému začátku. Díky tomu se lze s oslavami setkat i v zemích, kde se křesťanství sice neusadilo, ale Velikonoce se tam slaví jako jiný svátek, který má jinou legendu a často vychází z jiných náboženství.