Zelené pivo, mše a omývání nohou handicapovaným a trestaným lidem od samotného papeže. I tak vypadá ten tajemný Zelený čtvrtek. Víte ale, proč se vlastně slaví?
V Česku se tenhle svátek moc neřeší. Velký pátek nám utkvěl v hlavě alespoň díky Krkonošským pohádkám a nenasytnému Trautenberkovi, který chtěl horu obrat o její poklady. Ale nějaký čtvrtek? Když je to navíc ještě pracovní den? Moc o něm většinou nevědí ani školáci, kteří přitom mají před Velikonoci prázdniny. Podívejme se proto na tenhle den blíže – stojí to zato.
Zkomolené jméno
Možná vás zajímá, proč se mu říká „zelený“. Tento den Svatého týdne se původně nazýval Lkavý čtvrtek (německy Greindonnerstag), jenže pak Češi název zkomolili na Zelený čtvrtek (Gründonnerstag). A to už nám zůstalo. V ten den se na Moravě vaří tradiční zelené pivo, stejně jako podivné bylinné lektvary téže barvy. Velikonoční zelené speciály každoročně chystají i sládkové z menších pivovarů ve východních Čechách. Ale to jsou spíš lidové, komerční tradice. To pravé se totiž odehrává v kostelích.
Pokud byste v tenhle den zavítali do kostela, nestačíte se divit. Už dopoledne se v katedrálách odehrává dopolední mše, kde se sejdou nejen kněží, ale i biskupové, a žehnají oleje. Večer se pak otevírají takřka všechny kostely v celé zemi – a v celé křesťanské části světa. Na těchto bohoslužbách se připomíná poslední večeře Ježíše. Aby byla vzpomínka co nejživější, Eucharistie (chléb připomínající poslední jídlo Krista) se většinou odnáší mimo kostel jako připomínka, že Ježíš po jídle odešel do Getsemanské zahrady. Součástí tradice je i cinkání zvonů, které pak na několik dní odlétnou – jak se říká, odlétají do Říma. A právě díky tomu jsou součástí Velikonoc různé řehtačky, které mají právě zvony nahradit.
Sláva v Římě
Češi sice tenhle den moc nereflektují, zato v Římě se koná velká sláva. V hlavní roli je tam papež. Zelený čtvrtek totiž není jen vzpomínkou na poslední večeři Krista, ale i na den, kdy byla ustanovena Nejsvětější svátost a kněžství. Papež v ten den nejen slouží velkolepou mši, ale omývá nohy i vybraným lidem. Letos je omyl dvanácti chudým, předtím to byli hendikepovaní nebo trestanci. Ukazuje tím, že mezi lidmi není žádný rozdíl – a vzpomíná tak na chvíli, kdy podle Bible Ježíš podobně omyl nohy svým dvanácti apoštolům. Je to gesto pokory.
Pranostiky
Podobně jako k dalším významným dnům, i k Zelenému čtvrtku se váže hned několik pranostik. A jak už zjistili naši předci, většinou fungují. Říká se například: „Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé“ nebo „Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!“. A to, že byste v tento den měli sníst (nebo vypít) aspoň něco zeleného, už ví snad každý. A aspoň díky tomu tenhle svátek snad úplně nevymizí z paměti lidstva.