Mučednice a pana, Svatá Barbora, patří ke čtrnácti svatým pomocníkům. Jejichž památka se slaví 4. prosince. Pravděpodobně byla Barbora byla sťata mečem při pronásledování křesťanů kolem roku 305. Kolem svaté Barbory však existují různé legendy.
„Svatá Barbora je uctívána jako ochránkyně proti smrti bleskem, požáry a vůbec před rizikem náhlé či násilné smrti, je proto patronka havířů, dělostřelců, pyrotechniků, architektů, matematiků a dalších rizikových povolání a rovněž dětí.“ Zdroj: Wikipedia
Tradice řezání barborek vychází z legendy, která praví následující. Dioskurus, otec překrásné Barbory, turecký šlechtic, chtěl střežit její čest za každou cenu. Proto, jí dal zavřít do věže, kde byla obklopena vším přepychem. Zde Barbora narazila na sluhu, jenž byl tajně křesťanem a který jí přivedl ke křesťanské víře. To se otci samozřejmě nelíbilo, a snažil se jí této víry zbavit. Došlo to tak daleko, že se Barbora dostala až před soud, který nařídil její mučení. To však nepomohlo a Barbora byla odsouzena na smrt stětím hlavy. Popravu prováděl její vlastní otec, do kterého krátce po tom, co jí setnul hlavu, udeřil blesk. Během cesty na popravu, Barbora utrhla haluzku, která následně za krátkou dobu vykvetla. Od té doby, zhruba od 8. století, se drží tradice barborek.
Jak se drží tradice barborek?
Původně v předvečer svátku svaté Barbory chodili dívky a ženy v bílém oblečení se zeleným věncem na hlavě a s větvičkou v ruce po domácnostech. Zlobivé děti šlehaly a hodné odměňovali. V současné době se tradice barborek drží tak, že se 4. prosince utrhne větvička třešně nebo višně, která by měla do 20 dnů, to jest Štědrého dne, vykvést. Dle starších pověstí, by větvičky měli trhat nezadané dívky. Dívka, jejíž větvička včas vykvete, by se měla do roka vdát.
Důležitá informace: chcete-li, aby vám větvička vykvetla, je potřeba větvičku šikmo seříznout a pravidelně měnit jí vodu.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Barbora_z_Nikom%C3%A9die
http://kouzlodomova.blogspot.cz/2011/12/tradice-barborek.html