Velikonoce je nejvýznamnější křesťanský svátek. Během tohoto svátku se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému došlo tři dny po jeho ukřižování.
Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara.
Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil. Podle nich připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.
Symboly Velikonoc
- Beránek – představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
- Kříž – je nejdůležitějším ze symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním.
- Svíce – po zapálení velikonočního ohně (vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí) se zapalují tímto ohněm svíce. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody. Svíce je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus.
- Vajíčko – symbol nového života a plodnosti. Jejich malování je lidová tradice.
- Kočičky – symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista.
- Zajíček – má pravděpodobně původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. Ten pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc.
- Pomlázka – prastará česká tradice. Pomlázka je vyrobena z vrbového proutí. V současnosti je je to jeden z posledních symbolů, který je nejčastěji používán.
V současné době, zejména v České republice se mezi ateisty Velikonoce již moc neslaví. Stal se z nich spíše obchodní svátek, během kterého se utrácí peníze hlavně za jídlo a pití. Mimo to jsou Velikonoce ve stínu Vánoc, které nevěřící oslavují nejvíce ze všech převzatých křesťanských svátků.