Chronická obstrukční plicní nemoc je onemocněním, o kterém se mezi veřejností příliš neví, ale přitom jde o jednu z nejrozšířenějších infekčních nemocí. Na celém světě jí trpí více než půl miliardy lidí a v Česku jde zhruba o tři čtvrtě milionu pacientů, z toho jich kolem dvou tisíc ročně na tuto nemoc umírá. Velkou měrou se na jejím vzniku podílí kouření, ale také ovzduší znečištěné průmyslovými zplodinami. Trápí vás dušnost a vleklý kašel, který se postupně zhoršuje? Pak byste si možná měli zajít včas k lékaři.
Co stojí za vznikem nemoci?
Chronická obstrukční plicní nemoc (zkráceně CHOPN) vzniká v důsledku působení škodlivin na plicní tkáň, čímž dochází k jejímu poškození. Jde o chronické zánětlivé onemocnění, při kterém se postupně zhoršují plicní funkce, což vede v nejhorším případě až ke smrti pacienta. Přesněji jde o chronický zánět průdušek, které se v důsledku toho zužují a dochází ke zvýšené tvorbě hlenu. Častěji tato nemoc postihuje muže, protože mezi nimi je vyšší procento kuřáků, ale i ženy jí trpí, jelikož se také kouření bohužel nevyhýbají. Až tři čtvrtiny případů tohoto onemocnění má původ právě v kouření tabáku, ale také marihuany, vodní dýmky a podobně. Dalšími rizikovými faktory je pasivní kouření, zplodiny při vytápění domácnosti tuhými palivy, dlouhodobé vaření na plynu v nevětrané místnosti, prach a chemikálie v pracovním prostředí a ovzduší znečištěné výfukovými zplodinami. Na vzniku se podílí i dědičné vlivy. K nemoci mohou směřovat také opakované infekty horních cest dýchacích a pobyt ve vlhkém a studeném prostředí. Jako prevence je nejdůležitější přestat kouřit a používat ochranné pomůcky v prostředí, které je znečištěné, pokud není možné se mu přímo vyhnout. CHOPN není bohužel zcela vyléčitelná, ale léčitelná ano. Díky změně životního stylu a včasné léčbě se může kvalita života pacientů o hodně zlepšit.
Jaké jsou příznaky CHOPN?
Chronická obstrukční plicní nemoc má čtyři stádia. V tom prvním příznaky nebývají téměř žádné, a tak si jen stěží uvědomíte, že již dochází k poškozování plicní tkáně. V druhém stádiu se již občas přidává kašel, vykašlávání hlenu a především dušnost, která se objevuje při námaze. V dalším stádiu už se dušnost objevuje i v klidovém stavu a zhoršuje se natolik, že pacienta omezuje i v běžném životě. Čtvrté velmi těžké stádium již přímo ohrožuje život člověka. Hlavním příznakem nemoci je především dušnost, u některých pacientů se totiž kašel ani nemusí objevovat, nebo se vyskytne jen velmi nepravidelně.
Kdy zajít k lékaři?
Vyšetření byste neměli odkládat, jestliže vás delší dobu trápí dušnost, zadýcháváte se i při malé námaze a potíže se zhoršují. Vaše kroky by do ordinace lékaře měly vést i při dlouhodobém vlhkém kašli a vykašlávání hlenů. Nejrizikovější skupinou jsou muži kuřáci nad 40 let, ale nemusí to být pravidlem. Lékař určí diagnózu pomocí spirometrie, což je vyšetření funkce plic. Díky tomu zjistí, zda se jedná skutečně o CHOPN a v jakém stádiu se nemoc nachází.
Jak se chronická obstrukční plicní nemoc léčí?
Vzhledem k tomu, že nemoc je nevyléčitelná, zaměřuje se její léčba především na zmírnění příznaků a zamezení zhoršování stavu nemocného. Lékař předepíše speciální léky, které se užívají zpravidla inhalačně. Konkrétní užívání záleží na tom, v jakém stádiu se nemoc nachází. U lehčích případů stačí obvykle inhalace v případě potřeby, u těžších stádií se inhaluje dlouhodobě a doporučují se také dechová cvičení. U nejtěžších případů je pak někdy nutné přistoupit k trvalému podávání kyslíku a čekat na možnou transplantaci plic. Vždy je ale samozřejmě nutné přestat kouřit a vyvarovat se dalšímu pobytu v rizikovém prostředí, aby se CHOPN dále nezhoršovala. Často jsou také doporučovány lázně a další rehabilitace.
Chronická obstrukční plicní nemoc je onemocněním, za které si bohužel většinou můžeme sami. Nejlepší a vlastně jedinou prevencí je žít zdravě a pokusit se co nejvíce vyvarovat rizikovým situacím a prostředí.