Trojčlenka je strašně jednoduchá. Zanechme omáčky kolem a hned si na dvou příkladech demonstrujme jak se s ní pracuje.
Trojčlenka jsou v podstatě zlomky
Termín trojčlenka si vybavuje hodně lidí, ale málokdo pak to, že se jedná pouze o způsob zápisu zlomků. S pomocí trojčlenky počítáme tzv. přímou a nepřímou úměru.
Přímá úměra
Přímou úměru použijeme v případě, že vztahy mezi proměnnými jsou lineárně závislé. Často se uvádí, že čím více, tím více. Budeme si to demonstrovat na klasickém výpočtu spotřeby paliva auta.
Zadání: Auto má spotřebu 8 litrů na 100 km. Kolik benzínu spotřebuje při cestě z Chomutova do Brna a zpět? Cesta je 610 km dlouhá.
Nepřímá úměra
S nepřímou úměrou počítáme, když vztahy mezi proměnnými jsou tedy nelineární. Říká se, čím více, tím méně. Klasickým příkladem budiž rychlost jízdy auta. Čím rychleji pojedeme, tím kratší časový úsek to bude trvat.
Zadání: Jak dlouho, při ideálních podmínkách, bude trvat cesta dlouhá 100 km, když pojedeme nejvyšší u nás povolenou rychlostí 130 km?
Dobrý den mám jeden dotaz ohledně slovní úlohy Trojčlenky zde je zadaní
V domě s ústředním vytápěním se denně spotřebuje 0,6 t koksu. Zásoba koksu stačí na 75 dní. Na kolik dní bude stačit tato zásoba, sníží-li se denní spotřeba o 37,5 kg?
Předem vám děkuji za odpověd.
Dobrý den,
počítat trojčlenkou se mi to teď nechce, ale z hlavy mi vyšlo toto:
600 kg x 75 dnů = 45000 kg celkem
600 kg – 37,5 kg = 562,5 kg za den
45000 / 562,5 = 80 dnů