Chtěli byste pro letošní Vánoce vyzdobit stromeček něčím více tradičním, než jsou běžné umělohmotné ozdoby z nabídek supermarketů? Jestli přitom máte chuť dát prostor i své kreativitě, pak se přímo nabízí vizovické pečivo. To není určeno k jídlu, ale slouží jako krásné ozdoby typicky právě na vánoční stromeček.
Historie vizovického pečiva
Nejdříve si řekněme, kde se vzal nápad vyrábět toto nejedlé pečivo. Název prozrazuje, že jde o pečivo pocházející z Vizovic, malého městečka nedaleko Zlína. Tam v 19. století žili pekaři Lutonští, jejichž syn podle pověsti dostal nápad z jednoduchého těsta vyrábět figurky a podávat je na trhu společně s perníčky svých rodičů. Figurky z těsta se rychle ujaly, kupovali je chudší lidé jako dárky k Vánocům pro své děti a za nějaký čas se rozšířily i jako ozdoby stromečku. A k tomu se využívají dodnes, lidová tradice vizovického pečiva je oblíbená po celé zemi i za hranicemi. Kromě toho se vizovické pečivo vyrábí i na Velikonoce, ke kterým také patří lidová výzdoba. Tradice používání těsta a pečení různých symbolů z něho je ale rozhodně starší, dá se říci, že je stejně stará jako samo zpracování obilí.
Tradiční vzory
Aby se výrobky mohly nazývat pravým vizovickým pečivem, musí splňovat několik podmínek. Tou první je těsto v jedné původní barvě, bez přibarvování. Tradiční zpracování probíhalo pěti technikami – krájením, stříháním, vpichováním, mašličkováním a obtisky, i to by mělo být splněno. A pak jde také o samotné figurky, tradiční vizovické pečivo zahrnuje pouze na 30 základních tvarů. Každý z nich má přitom svou symboliku, například ryba je symbolem mlčenlivosti, děťátko radosti, slunce znamená život, ježek z domu vypíchá nemoci a kohout přinese štěstí a znamená také mužnost. Tyto symboly představují vlastnosti, které se na Valašsku v lidovém prostředí cenily.
Recept na vizovické těsto
K výrobě tohoto těsta jsou zapotřebí pouze dvě věci – hladká mouka a voda. Na 0,5 kg mouky připadnou 2 dcl vody. Někdo doporučuje přidat ještě tři lžíce octu, aby nedocházelo tak rychle ke kvašení, ale to není nutné. Ideální je odsypat si polovinu mouky, přidat do ní vodu a postupně při hnětení přisypávat zbylou mouku. Vypracování těsta je poměrně zdlouhavé, doporučuje se ho hníst nejméně půl hodiny, aby bylo opravdu hladké a celistvé. Nelekejte se jeho velké drobivosti ze začátku, usilovným hnětením se vše brzy spojí. Konzistence těsta má být velmi tuhá, aby se dobře tvarovalo. Poté ho musíte nechat ještě uležet, nejméně hodinu, lépe pak přes celou noc.
Výroba vizovického pečiva
Z odleženého těsta můžete začít vyrábět figurky. Budete k tomu potřebovat malý nožík, nůžky s ostrou špičkou na detaily, případně pinzetu na drobné kousky ozdob. Těsto se nevykrajuje z rozváleného plátu ani se nepoužívají formičky, základem jsou tenké válečky těsta vyválené v dlaních. Z těch se pak splétají copánky, kroutí spirálky a vytváří další tvary. Postavičky se vyrábí ze silnějších válečků. Z kuličky těsta zploštělé mezi prsty pak vytvoříte například kytičky, lístky nebo sluníčka, jejich okraje nastříhejte a dozdobte nůžkami. Jednotlivé části se k sobě spojují navlhčením těsta. Potřete potřebné místo vlhkým prstem nebo štětečkem a přitiskněte části k sobě. Vždy také u každého výrobku myslete na to, že je ozdobu potřeba za něco pověsit. Propíchnutá dírka se speče k sobě, musíte udělat přímo nějaké ouško z kousku těsta.
Pečení ozdob
Připravené výrobky se pokladou na plech, měl by být vymazaný jen velmi tenkou vrstvou tuku nebo úplně suchý. Musí se nechat ještě tak hodinu odležet a zaschnout a poté je potřeba potřít je rozšlehaným vejcem. Těsto se pak vloží do trouby zapnuté na 50°C a takto se nechá sušit až několik hodin, dokud povrch není lesklý. Poté se teplota zvýší na zhruba 120°C a pečivo se nechá ještě zezlátnout. Jakmile má pečivo barvu zralé pšenice, je hotovo.