Umělá inteligence se v posledních letech stala docela častým tématem článků, debat a všemožných diskuzí. Chtěl bych tedy také přijít se svou troškou do mlýna.
Hned z kraje uvedu, že se dle mého názoru není potřeba žádné silné umělé inteligence bát. Totiž ono vytvořit nějakou není vůbec jen tak. Při její tvorbě docela dost rychle narazíte na technologické a filozofické limity
Technologické limity
Je arogantní si myslet, že v tomto století vytvoříme silnou umělou inteligenci.
Asi takhle, máme počítače, máme internet, máme mobilní telefony a všechny ty tablety, jenže nic z toho nemá dostatečný výkon. Jak to? No předně je potřeba si uvědomit, že mozek je nejsložitější stroj v našem známém vesmíru. Dále si pak uvědomte, že ještě v devadesátých letech minulého století bylo připojení k internetu něco extra. Bylo to drahé, pomalé a spíše pro techno geeky, než pro normální lidi. Proč si tedy „pro všechen sajrajt vesmíru“ (#RedDwarf) myslíte, že se tu najednou vyloupne něco, co převyšuje nás samotné?
Mimochodem, jsem silně přesvědčený, že na současných počítačích není možné něco jako je silná AI vytvořit. Proč? Protože jsme na hraně současné křemíkové technologie. Aktuálně tu máme 7 nm čipy, za pár let asi 4 nm a pak už bude pomalu a jistě konec. Dál už jít neumíme. Takže výhledově, pokud někdo nemá doma v šuplíku nějaký super nápad, k čemu dojde? Výkon počítačů se zvedne ještě o nějaké to procento a konec. Můžeme přidat více jader, instrukcí, vrstvit čipy na sebe, ale to je asi tak všechno. Jenže k sestrojení myslícího stroje, který by nás mohl zotročit je zapotřebí mnohem, mnohem, mnohem, mnohem většího výkonu. Dovolím si říci, že vznikne-li kdy vůbec nějaká taková AI, bude tomu v nějakém ne super, ale hyper počítači za bambilión miliard dolarů někde v technologicky super vyspělé a bohaté zemi. Tolik k výkonu počítačů, teď k rychlosti internetu. Ta totiž ani zdaleka není tak vysoká jak bychom potřebovali. Příklad. Když se vytvářela fotografie černé díry (2018/2019), bylo zapotřebí zpracovat 5 PB dat z teleskopů. A jak se tato data dostala k astronomům? No, po síti ne, holubem tak ne, ale letecky. Jo. V roce 2019 je problém poslat přes půl světa 5 PB dat. Tedy ne že by to nešlo, ale na pár hodin by to zastavilo akademické sítě, kterých akademici využívají. No a protože taková inteligence bude potřebovat mraky dat ke zdokonalení sebe sama, bude potřebovat hodně rychlý internet. Mimo to, pokud by se chtěla přesouvat z počítače do počítače, nebo žít někde „v síti“, bude potřebovat přesouvat astronomická kvanta dat. Ano někdo namítne, že rychlost internetu poroste, ano, to ano, souhlas, ale kam poroste, kde je strop? V současnosti máme 100 Gb páteřní sítě (lokálně i více), ale to je málo, hodně málo. Možná 100 Eb (Exabajt) sítě, ale copak je umíme postavit? A budeme to vůbec umět? To je totiž už docela dost fofr.
Filozofické limity
Je vůbec možné sestrojit něco složitějšího než jsme my sami?
To je po čertech dobrá otázka. Teoreticky by to nemělo být možné. On i ten model neuronu, který používáme k tvorbě umělé inteligence je jen velmi zjednodušený model lidského neuronu. Ten je totiž hodně komplikovaný a jeho simulace dost výpočetně náročná.
Co je to vědomí?
To je další věc, kterou by měla AI mít. Co to vlastně je? Prozatím se na to odpovídá tak trochu šalamounsky tak, že není možné poznat, že nějaká AI nabyla vědomí. No, neumíme to. Turingův test padl už dávno a nic moc jiného, co nám umožní rozlišit dobře napsaný program od stroje s vědomím nemáme.
Mimochodem, na otázku, jestli je stávající AI, kterou umíme postavit živá, se odpovídá, že ano. Primitivní jednobuněčné organizmy také považujeme za živé a přitom nějakou mega inteligencí neoplývají.
Hypotetická situace – silná umělá inteligence vznikla
Smysl existence umělé inteligence vs lidský smysl života
Docela by mě zajímala odpověď umělé inteligence na její smysl života. Ten náš je do nás zadrátovaný. Je jím přežití. Dospěla by AI k tomu samému, myšleno bez naší pomoci? Možná ano, možná ne.
Proč by nás měla zotročit?
LISTER: No dyť to říkám! Já jsem váš Pán Bůh!
KOCOUR přejíždí LISTERA očima nahoru a dolů.
KOCOUR: Tak jo. (Ukáže na svou misku cornflakeů) Proměň tohle v ženskou.
LISTER: Myslím to vážně.
KOCOUR: To já taky!
#RedDwarf
Tak bohy jsme s postupem času více či méně zavrhli. To samé může udělat AI s námi, ale otázkou je, proč by nás hned měla zotročit? Copak máme v současné době nějaké super dokonalé roboty, skrz které by nás mohla „bičovat“? Ne, nemáme a jen tak nějaké mít nebudeme. Prosím uvědomte si, že neumíme pořádně udělat ani virtuální realitu (myšleno brýle), ze kterých by se nám nechtělo po nějaké době zvracet, nebo jsme se nepřerazili o kabel k brýlím. Časem třeba nějaké ty robůtky mít budeme, ale rozhodně ne teď, ani v tomto století. Na nějaké složitější nanoboty je zatím naše fyzika krátká.
Až buzzword AI vyšumí, stane se slabá AI součástí našeho normálního života. Stejně jako kartáček na zuby.
Ok. Jaká je tedy tvá předpověď?
Popravdě si nemyslím, že kdy lidstvo vytvoří něco jiného než nějakou biologickou síť, nebo nějaký hybrid, který bude zadrátovaný do počítače, což není nic, co by nás ohrožovalo. Asi stvoříme dříve či později něco opravdu výkonného, chytrého, ale nic jako je lidský mozek, který je mimochodem velmi pomalý, rychle se unaví, zapomíná, odumírá apod. Myslím si, že je mnohem pravděpodobnější, že dříve vytvoříme nějaké neurální rozhraní, které nám umožní efektivněji pracovat s počítačem a konečně si budeme moci dopřát i nějaký ten život v Matrixu, samozřejmě aniž bychom sloužili jako zdroj elektrické energie. I toto je však prozatím na míle vzdálená budoucnost.
Nakonec si neodpustím hlášku ze Simpsonů. „Vyštudovali jste cestu na Měsíc a mě pořád smrděj nohy“.
Máte jiný názor? Podělte se s námi o něj v diskuzi pod článkem.