Jak se testuje pravost zlata?

Zlato mělo, má a bude mít vždy vysokou hodnotu. Zejména v obdobích finančních turbulencí/nepokojů/krachů, kdy peníze nemají žádnou hodnotu, se zlato používá ke směnnému obchodu. Mimo to zlato je unikátní kov, který se hodí jak pro šperkařství, tak i pro elektroniku. Není tedy divu, že se kolem zlata pohybuje spousta nekalých živlů. Proto je potřeba zlato před obchodní transakcí nějak prověřit. To se dělá několika více či méně spolehlivými metodami. Pojďme si je nyní představit.

Zkouška na prubířském kameni

Tato zkouška patří mezi nejčastější zkoušky pravosti a ryzosti zlata, přičemž vše je velmi snadné, rychlé a dostatečně spolehlivé. Testovaný kov se otře o prubířský kámen (buližník). Díky drsnosti prubířského kamene dojde k ulpění malého množství kovu na jeho povrchu. Nyní nastupuje testování ulpělého kovu pomocí série chemických sloučenin, z nichž každá testuje určitou specifickou vlastnost kovu. Hlavní chemikálií při testování je kyselina dusičná HNO3 (Lučavka královská). Pokud otěr nereaguje na tuto kyselinu, pak se jedná o zlato. Dále nastupuje série kyselin, které otestují ryzost kovu.

Test pomocí jehel

Tento test je v podstatě stejný jako v předchozím kroku s tím rozdílem, že nyní máme ještě navíc k dispozici testovací jehly s různou ryzostí zlata, které slouží pro porovnávání. Tyto jehly postupně od nejnižší až pod nejvyšší ryzost otíráme postupně vedle testovaného vzorku. Po každém naneseném otěru provedeme test kyselinou, při kterém sledujeme rychlost reakce na obou vzorcích. Pokud jsou stejně rychlé, máme určenou ryzost zlata. Test se používá v případě kdy potřebujeme určit přesněji ryzost zlata než v prvním případě.

Test pomocí kupelační metody

Tento test se běžně nepoužívá, protože patří mezi destruktivní metody, při kterých se roztaví testovaný předmět/kov, za to je však nejpřesnější a to již od doby bronzové. Po roztavení se ze slitku odvrtá kousek kovu, který se následně chemicky čistí do té doby, než zůstane v roztoku přítomné pouze zlato. To se v dalších krocích uvede do tuhého stavu a zváží. Váha výsledného zlatého slitku se porovná s hmotností testovaného vzorku před čištěním, čímž se získá velmi přesně určená ryzost oceňovaného kovu.

Test pomocí zkoušečky na zlato

Tato metoda není moc přesná. Testují se při ní fyzikální vlastnosti zlata, jako elektrická a tepelná vodivost.

Test pomocí spektrometru

Spektrometr patří mezi přístroje, které pomocí odraženého světla, dokáží s vysokou přesností určit chemické složení testovaného kovu. V určitých případech může dojít k poškození testovaného vzorku.

Existují i další testy zlata, které se řadí převážně mezi sporadické. Patří mezi ně kousání do zlata (zlato je měkké), test magnetem (zlato není magnetické), test hustoty (hustota zlata je 19.3 gramu/ml, po ponoření do vody změříme kolik jí přibylo. Zlato zvážíme. Z měření se pak odvodí hustota testovaného kovu), dále pak test škrábnutím po neglazované bílé keramice (zanechaná zlatá stopa znamená pravé zlato, černá opak – pozor metoda zanechává rýhy na zlatě) aj.

Zdroj:

http://www.livescience.com/29188-how-to-check-gold.html
http://www.wikihow.com/Tell-if-Gold-Is-Real

Na vaše otázky odpovíme. Nebojte se zeptat.