Kdo s nás dospělých se nikdy nesetkal s takovouto prosbou dítěte? Asi málokdo. Ač jsme možná sami jako děti žadonily a snažily se vyprosit si na svých rodičích pejska a ono to nevyšlo, tak teď stojíme před stejnou otázkou, kterou nám klade naše vlastní dítě. Mami, tati, koupíte mi pejska? Otázka je to jednoduchá, avšak odpověď složitá.
Než dítěti na jeho otázku odpovíme, musíme myslet na to, že toto rozhodnutí ovlivní život rodiny na několik let dopředu, kdy se všichni budeme muset o psa svým dílem starat. Zvíře totiž není hračka ani žádná jiná věc, kterou můžeme jen tak někam odložit, když nás omrzí. Náš pes je tu pořád, i když se chystáme na vytouženou dovolenou k moři, nebo musíme odjet na týdenní školení či na víkend na chatu za svými rodiči, i když onemocníme, v létě, v zimě, pořád.
Pro vás i pro zvíře bude rozhodně prospěšnější, když tuto otázku předem dobře zvážíte a proberete s celou rodinou. Uslyšíte jistě nejen slova nadšení, ale i varování. Pes by měl přijít do rodiny, kde jsou všichni na jeho příchod dobře připravení a opravdu přesvědčení.
Navíc celou situaci může zkomplikovat zjištění, že máme alergii na zvířecí srst a pejska, nebo kočku už máme doma. Na místě je také připomenout, že pokud selže dítě nebo ostatní členové v péči o vašeho nového čtyřnohého miláčka, padne péče o něj na vaše bedra. Unesete to?
V neposlední řadě je to také otázka peněz. A to nejen v případě, že jste se rozhodli pořídit psa s průkazem původu. I ostatní pejsci budou potřebovat neustále krmit, pečovat o srst i o zdraví a krmivo ani veterinární péče nejsou zadarmo.
A proč vlastně děti chtějí obvykle pejska? No přece k mazlení. Pejsek na ně má čas a náladu takřka vždy, na rozdíl od nás rodičů. Pro velké procento dětí je pes jejich kamarádem, ne jen mazlíčkem. Děti s ním pak často hovoří, svěřují mu svá tajemství a u jedináčků je pejsek obvykle i tím, kdo jim nahrazuje sourozence. Pes navíc inspiruje naše děti k pohybu a větší aktivitě, což je v dnešní době počítačů zvláště přínosné.
Pes za péči a lásku, která je mu věnována, oplácí stejnou mincí, je k dětem rozhodně vhodnější než kočka, má více trpělivosti a vždy má náladu na to se mazlit a hrát si. Kočka je v tomto ohledu náladovější a také svéráznější.
Pamatujme i na to, že nejen na děti působí zvířátko v rodině či v domácnosti pozitivně, co se duše i zdraví týče. I starší lidé jsou na tom mnohdy lépe, mají -li možnost, vylepšit si svou psychickou i fyzickou kondici zvláště díky péči a kontaktu se zvířetem. Máte-li tedy v rodině dítě nebo děti a pod jednou střechou s vámi bydlí i jeho prarodiče, může být pořízení pejska radostnou záležitostí pro všechny. Starším pomůže zahnat smutek a osamělost a děti bude inspirovat k hrám a učit povinnostem.
Pro rozhodně mluví také to, že dítě si zvykne od mala o někoho pečovat a plnit si své povinnosti. Důsledně to však musíte vyžadovat od začátku i vy po svém dítěti.
A jak se na příchod psa do rodiny dívat z hlediska věku dítěte? Kolem tří let věku v pejskovi najde každé dítě hračku. Bude pro něj zdrojem nepřeberného množství nejrůznějších podnětů a to mu nemůže vynahradit ani sebedokonalejší plyšák. Pro předškoláky bude pejsek tím nejlepším kamarádem, který bude na blízku vždy, když si budou chtít pohrát a pomazlit se. Asi v devíti letech nastává u dětí zlom, kdy jim pes začíná pomáhat s rozvojem odpovědnosti a rodičovského postoje. I puberťákům přinese péče o psa pozitivní zkušenost. Ti totiž při péči o psa snáze pochopí, že se dá zvíře ovlivnit výchovou, což právě pro ně může být příklad hodný následování.
Pokud jste tedy na rodinné radě zvážili všechna pro a proti a rozhodli se dětem psa pořídit, čtěte dál. To nejtěžší vás teprve čeká. Jestliže jste se rozhodli rozšířit vaši rodinu o čtyřnohého člena, měli byste si všímat při koupi psa několika zásadních věcí, které mohou působit při návštěvě u jeho původního chovatele poněkud podezřele.
První, co by vás mělo varovat, je nízká pořizovací cena pejska ve srovnání s podobnou nabídkou na internetu či jinde. Nenechte se ukolébat odpovědí, že se majitel hodlá stěhovat a tohle štěně jim tu prostě zbylo.
Ani odpověď, že se chovatel nemohl rozloučit se štěnětem, a tak vám ho prodává až ve stáří nad 4 měsíce, není v pořádku. Stejně tak jako jeho ujištění, že můžete být bez obav, neboť pejsek žere vše.
Dalším varovným signálem je nepořádek a špína všude kolem a prostředí pro psy naprosto nevyhovující. Naopak ani právě vykoupané, nápadně čisté a voňavé štěně, které jeho chovatel musel před vaším příjezdem vykoupat, neboť se dopoledně někde vyválelo.
Pokud si jedete pro štěně s průkazem původu (PP), neberte si štěně bez tetovacího čísla. Nesmí vás uchlácholit odpověď, že by to pejska přece bolelo. Nezapomeňte také, že veterinář vydává očkovací průkaz ihned při provedeném očkování. Takže ujištění, že štěně je očkované, ale očkovací průkaz vám majitel pošle dodatečně, není rozhodně v pořádku.
Zvláště obezřetní buďte při posuzování kondice a zdravotního stavu štěněte. V porovnání s ostatními sourozenci by nemělo být psí mimino výrazně menší, než jsou ostatní jedinci, a to bez ohledu, jestli se narodil jako poslední. Nenechejte se obalamutit ani ujišťováním, že kulhání štěněte, odřeniny nebo cokoli podezřelého vzniklo před chvílí, když si pejsci spolu hráli, než jste zazvonili vy.
A závěrem vám tedy už jen popřejeme šťastnu ruku při výběru dalšího člena vaší rodiny. Ať vám roste ve zdraví a k radosti celé rodiny a hlavně k radosti vašich dětí.