Zažívací obtíže, to je termín, který zahrnuje mnoho problémů, které souvisejí s procesem zažívání. Patří k nim mimo jiné i překyselení organismu a s ním související takzvané pálení žáhy, které bývá jeho důsledkem. Pyróza (pálení žáhy) je velmi nepříjemný pocit, kdy v důsledku zatékání žaludečního obsahu do jícnu. V některých případech dochází k zatékání žaludečního obsahu dokonce až do úst, tehdy hovoříme o regurgitaci. V malé míře lze chápat reflex, čili kyselý obsah žaludku dostávající se do jícnu jako normální. Při delším trvání nebo při častém opakování je však nejen velmi obtěžující, ale může navíc způsobovat i další obtíže, někdy dokonce i s trvalými následky.
Zažívací potíže mohou být vyvolány nejrůznějšími příčinami, nejčastěji je to však příliš rychlé jídlo, nadměrná konzumace alkoholu nebo jídla a v neposlední řadě ho mohou vyvolat i některé konkrétní potraviny. Vzácnou příčinou netěsnosti svěrače mezi žaludkem a jícnem může být vrozený sklon k této poruše. Většinou je to však důsledek zápolení orgánů s přemírou jídla.
Nadbytek kyseliny v trávicím traktu, takzvané překyselení žaludku, je důsledkem přirozeného sklonu ke zvýšené tvorbě žaludeční kyseliny. Může být však vyvoláno příjmem příliš tučné stravy, která se hůře tráví a ze žaludku se tak uvolňuje velmi pomalu. Někdy se tyto problém objevují i v těhotenství, kdy zvětšující se děloha tlačí na okolní vnitřní orgány, tudíž i na žaludek a tím zmenšuje jeho kapacitu, což má za následek vytlačování jeho obsahu do jícnu. K případům překyselení organismu dochází rovněž tehdy, když je oslabena svalovina uzavírající vstup z jícnu do žaludku. Velký nadbytek žaludečních kyselin může vést až ke vzniku žaludečních vředů. Také nápoje s obsahem kofeinu zvyšují množství žaludeční kyseliny, dráždí sliznici a zvedají hladinu stresových hormonů. Rovněž alkohol může mít vliv na zvýšenou tvorbu žaludeční kyseliny a následně tak podráždit již zanícené části sliznice zažívacích cest.
Při nadbytku žaludečních kyselin může vznikat i plynatost. Rovněž i stres je pro organismus člověka takovým zdrojem zátěže, že tělo pak reaguje nepřiměřeně a pocity stresu následně narušují trávení. Stresové hormony například adrenalin a kortizon snižují přítok krve do trávicího ústrojí a odvádějí ji do svalů. Stresové hormony způsobují také stahy žaludku, čímž se zmenšuje jeho objem a zároveň se tak může i zvyšovat tvorba žaludečních kyselin.
Reflux kyselých žaludečních šťáv, čili jejich přesun z žaludku do jícnu může být i důsledkem námahy nebo cvičení příliš brzy po jídle. Fyzická aktivita totiž zvyšuje prokrvení svaloviny na úkor zažívacích orgánů. K dráždění žaludečních sliznic dochází velmi často i při užívání nesteroidních protizánětlivých léků typu ibuprofen nebo aspirin, nebo při užívání některých léků na srdce nebo vysoký krevní tlak. I ty mohou dráždit sliznici. Stejným podněcovačem reflexu kyselých šťáv je i kouření. Chemické látky v tabákovém kouři obsažené také dráždí sliznici jícnu a mohou tak oslabovat uzávěrový mechanismus mezi žaludkem a jícnem. Následkem je pálení žáhy.
Regurgitace žaludečního obsahu do úst a následné pálení žáhy může být způsobeno rovněž v důsledku opožděného vyprazdňování žaludku. S tím může souviset i pocit plností, bolesti žaludku a pocit na zvracení či časté říhání. Je zcela zřejmé, že pokud trávící obtíže pramení z nezdravého životního stylu, je na místě co nejdříve životní návyky změnit, než se promění například na žaludeční vředy.
K pronikání žaludečního obsahu do jícnu dochází i při takzvané hiátové hernii čili brániční kýle. Je to stav, při kterém se horní část žaludku vtlačuje mezerou v bránici do dutiny hrudní. Nejčastěji jsou tímto problémem obtěžováni právě kuřáci a lidé s nadváhou.
A jak je možné předcházet vzniku nepříjemného pálení žáhy, které je velmi obtěžující a stresující? Z výše jmenovaných příznaků a důvodů, kdy k těmto žaludečním obtížím dochází, je poměrně snadné vydedukovat jistá preventivní opatření. V první řadě je důležité nepřejídat se, nepít během jídla více než jednu sklenku vody, nenechávat mezi jednotlivými jídly více než čtyřhodinovou přestávku a brzy po jídle dodržovat klid, příliš se fyzicky nenamáhat. Dále je dobré dodržovat pravidlo, že poslední jídlo před spaním se konzumuje nejpozději 3 hodiny před tím, než ulehneme.
Samozřejmě, že také zdravá strava je tou nejlepší prevencí. Měla by být bohatá na vitamín C a B. Při jídle se snažte co nejvíce vypozorovat, které potraviny vám nedělají dobře a ty pak nekonzumovat vůbec, nebo jen ve velmi omezeném množství. Je však poměrně pravděpodobné, že vám nebudou tyto potraviny škodit, pokud je budete jíst odděleně od ostatních jídel.
Na místě je rovněž naučit se technikám, které vám pomohou odbourat stres. Minimálně hodinu po jídle necvičte. Při potížích se zažíváním je možné využít také akupresurních znalostí a reflexní terapie.
Existuje poměrně velké množství přírodních metod, které vám mohou pomoci proti překyselení žaludku a podpořit trávící funkce ve vašem těle. Můžete vyzkoušet některé z následujících metod. Vypijte po malých doušcích ještě před jídlem půl šálku z petržele, máty, pampelišky nebo heřmánku, případně z lopuchu. Do jídla si přidávejte jablka, kopr nebo zázvor. Tyto rostliny nebo jejich části obsahují enzymy, které napomáhají trávení. Po jídle žvýkejte fenykl, kmín nebo kardamom.
Na trhu existuje samozřejmě i poměrně vysoký počet nejrůznějších přípravků tlumících překyselení. Jsou k dostání ve formě tablet nebo suspenzí.
Skvělým prostředkem na udržení vnitřně stabilního systému v lidském organismu se ukázal být také zelený čaj. Kromě tělesné teploty je druhým nejdůležitějším parametrem pro udržení optimálně fungujícího režimu v lidském těle i acido-bazická rovnováha. Vzhledem k tomu, že krev se skládá z 20% z kyselin a z 80% ze zásad, je důležité toto procentuální rozdělení udržovat v rovnováze. Už nepatrné posunutí této rovnováhy směrem ke kyselosti může mít za následek to, že červené krvinky se vlivem ztráty pružnosti z okyselení nevměstnají do nepatrných vlásečnic, které v našem těle slouží k zásobování tkání kyslíkem. Tělo je v důsledku toho hůře prokrvováno, ztrácí odolnost a mohou ho napadat různé choroby. Vzhledem k tomu, že v našich zeměpisných šířkách je nejvíce rozšířena strava bohatá na maso, cukry a potraviny z bílé mouky, nemá to tělo obvykle nijak jednoduché, aby nám zajistilo neutralitu v organismu. K odbourání kyselin v těle potřebujeme dodat organismu například minerální látky a stopové prvky. Nemá-li jich naše tělo dostatek, bere je ze zásob, což může znamenat i jejich čerpání z kostí a zubů. Proto je dobré podávat našemu tělu pravidelný přísun zeleného čaje, který obsahuje dostatečné množství minerálních látek a stopových prvků.
Pokud tělu nedodáme potřebné látky, začne si samo syntetizovat zásaditý amoniak, ale to není látka, která by byla našemu tělu prospěšná. Navíc jako odpadní produkt při těchto chemických procedurách v organismu vzniká kyselina močová. Ta má tendenci usazovat se na nevhodných místech v těle a nedostatek tekutin v organismu může způsobit její usazování do kostí, vnitřních orgánů do svalstva a nervů. V důsledku toho dochází k tvorbě močových, ledvinových a žlučníkových kaménků a ke vzniku revmatických problémů, dně a dalším poruchám látkové výměny. Zelený čaj je jedinečným prostředkem k tomu, abychom zabránili překyselení organismu, navíc jeho pravidelným pitím dodáme tělu potřebné množství tekutin. Kromě lepšího trávení se zelený čaj stará i o to, aby se kyselinotvorné součásti stravy nedostaly v našem těle vůbec ke slovu.
Pokud vás trápí pálení žáhy obvykle po jídle, většinou stačí, když budeme jíst pomalu a rozumné porce a ty pečlivě rozkoušeme. Rozhodně je také dobré omezit nebo zcela vynechat potraviny, o kterých s jistotou víme, že nám vznik těchto potíží vyvolávají. Pokud nás žáha přesto začne trápit, je možné vyzkoušet sklenici vody, trochu mléka anebo některý z přípravků z lékárny. Někomu spolehlivě pomáhá konzumace hlávkového salátu, čínského zelí nebo okurky, a to jak v syrovém stavu tak nakrájené do salátů.
V případě, že se tyto potíže ozvou ve chvíli, kdy si lehneme, můžeme je účinně zmírnit tím, že si podložíme hlavu, popřípadě i hrudník větším polštářem. Protože se ohrožené partie ocitnou výš než břicho, šťávy a kyseliny nemohou poté již tak snadno stoupat vzhůru.
Pokud se však problémy s překyselením organismu vracejí, je potřeba navštívit lékaře. Ten zajistí vyšetření, které má za úkol zjistit, jestli nejde o takzvaný reflux, čili poruchu vyvolanou nedomykavostí svěračů mezi žaludkem a jícnem. Lékař pak může předepsat pacientovi antacida, tedy léky, které snižují překyselení žaludku, případně omezují tvorbu žaludečních šťáv. Pacient může také na předpis získat tablety, které podporují stahy střev, urychlují tak zažívání a zamezují návratu šťáv do hltanu a jícnu. Nápomocné vám může být i polohovací lůžko, když si na něm nastavíte i na spaní hlavu výš, než je zbytek těla.
S malými dávkami úniku žaludečních šťáv si organismus běžně poradí, aniž bychom to kolikrát vůbec zaznamenali, závažné následky však mohou mít opakované vážnější epizody. Ty totiž dokážou poškodit sliznice jícnu anebo dýchacích cest natolik, že může dojít k narušení přirozených obranných mechanizmů a poškozené části jsou v důsledku toho mnohem náchylnější k infekcím.
V důsledku reflexu jícnu se pak častěji vyskytují záněty v dutině ústní, zvýšená kazivost zubů a někdy i nepříjemný zápach z úst. V případě, že obsah žaludku unikne v průběhu noci až do dýchacích cest, může se reflex projevit chrapotem, nočním kašlem, nebo dokonce i dušností. Tento jev může vyvolat i dýchací obtíže podobné astmatu. Výjimkou nejsou ani opakované záněty hrtanu, plic a někdy se tyto komplikace po delší době působení mohou projevit i zhoubnými nádory v této oblasti.
Pokud se vám tedy nedaří zbavit se obtíží s překyselením žaludku ani pomocí přírodních metod, ani úpravou životních a stravovacích návyků, nepodceňujte tyto zdravotní potíže a navštivte lékaře.