paragrafHovoříme-li o insolvenci, máme na mysli v podstatě insolvenční řízení, jehož cílem je poměrné uspokojení věřitelů z majetkové podstaty dlužníka. Insolvenční řízení je samostatné soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvence se řídí zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších právních předpisů platné s účinností od 1. 1. 2008.

V každém insolvenčním řízení vystupuje zvláštní objekt, kterým je insolvenční správce. Při insolvenci není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem. Insolvenční zákon lze aplikovat vůči všem fyzickým i právnickým osobám, vůči podnikatelům i nepodnikatelům, vyjma ČR včetně ministerstev, obcí, krajů, ČNB, VZP, veřejných vysokých škol a podobně.

V souvislosti s insolvencí vznikl také insolvenční rejstřík, který je veřejně přístupný. Jedná se o informační systém veřejné správy, do nějž má možnost nahlížet a pořizovat si z něj kopie každý. Jeho základní úlohou je zajištění maximální míry publicity o insolvenčních řízeních a umožnění sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků.

Insolvenční zákon rozlišuje 2 základní formy úpadku. Jsou to platební neschopnost a předlužení. Platební neschopnost dopadá na všechny kategorie dlužníků, fyzické osoby, nepodnikatele i podnikatele a také na právnické osoby. Dlužník je v úpadku jestliže má nejméně dva věřitele a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, pohledávek, vůči dlužníkům nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Totéž platí v případě, že není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Břemeno tvrzení i důkazní břemeno spočívají na dlužníkovi.

O předlužení hovoříme tehdy, má-li fyzická nebo právnická osoba více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Návrh na zahájení  insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn podat pouze dlužník.