Co je prokrastinace a jak s ní bojovat?

Stojí před vámi úkol, do kterého se vám nechce, a tak ho neustále odkládáte? Děláte to tak se všemi nepříjemnými nebo složitými úkoly? Tak to se možná právě vás týká pojem prokrastinace, který je mezi lidmi v poslední době čím dál více zmiňovaný. O co jde? A co s tím?

Co znamená slovo prokrastinace?

K nám toto slovíčko přešlo z anglického slova procrastination. Původ má ale v latině, kde jde o slovní spojení pro-crastinus, přeloženo patřící zítřku. Už sám název tedy napovídá, o co se jedná.

Co je prokrastinace?

Jde o chorobné odkládání úkolů a povinností na pozdější dobu. Může se týkat každého, studentů stejně jako pracujících a třeba i žen v domácnosti. Prokrastinátor, jak se takovému člověku říká, má tendenci odkládat většinou psychicky náročné úkoly do té míry, že se dostává do stresu z nesplnění jejich termínů. Odkládaný úkol dotyčnému působí úzkost, a proto se jí svým způsobem vyhýbá. Jenže to vede k dalšímu stresu z nesplnění úkolu a pocitu selhání, které má za následek jeho další odložení. Tím vzniká začarovaný kruh, se kterým si lidé již nevědí rady.

Prokrastinace je do určité míry normální psychologické chování. Chronická prokrastinace ale může být příznakem vážné mentální poruchy. Takto postižení lidé mají často strach vyhledat pomoc kvůli sociálnímu stigmatu a rozšířenému omylu, že prokrastinace je způsobena leností, nízkou silou vůle nebo malými ambicemi.“[1]

Opravdu to není jen jiný název pro lenost?

Ačkoliv se může zdát, že jde o dva stejné pojmy, není tomu tak. U lenosti platí, že se člověk nejraději vyhýbá jakékoliv činnosti a nedělá prostě nic. Kdežto prokrastinace souvisí vždy s konkrétním úkolem či povinností, kterou je potřeba splnit v určitém časovém horizontu. Prokrastinátor bude často klidně dělat spoustu jiných činností a čas získaný odložením konkrétního úkolu tak využije efektivně. Pořád mu ale zůstane ona nesplněná povinnost. Často k odkládání povinností vede i neschopnost odolat aktuálním požitkům, které se neustále nabízejí. To souvisí především s přístupem na internet a sociálními sítěmi, které při práci velmi rozptylují a ukrajují potřebný čas. Prokrastinátor tak místo plnění úkolu neustále přeblikává například na Facebook nebo si pouští reklamy a videa, které ho lákají svými poutači.

Proč se o tom nyní tolik mluví?

Prokrastinace není nic nového, v angličtině je toto slovo a jeho význam znám a používán již dlouho. U nás se takové projevy ale vždy braly spíše jako ona lenost a prostá neschopnost něco udělat pořádně. V poslední době jsou tomuto jevu věnovány ale i mnohé vědecké studie. Vznikl tak například projekt Tatiany Malanticové podporovaný Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, který se snaží sběrem dat od většího počtu lidí fenomén prokrastinace zanalyzovat.[2]

Jak s prokrastinací bojovat?

V první řadě je potřeba si uvědomit, že máte nějaký problém, a rozhodnout se, že s ním chcete opravdu skoncovat. Pak je důležité zapracovat na síle své vůle a také si udělat ve svých úkolech pořádek. Na každého člověka přitom působí pozitivně jiný přístup, musíte si tedy sami vyzkoušet, co platí právě na vás. Co můžete a měli byste zkusit?

  1. Sepište si na papír povinnosti, které musíte daný den splnit. Seřaďte je přitom podle důležitosti. Mějte tento seznam pořád na očích a po každém splnění úkolu si ho zřetelně zaškrtněte. Zkuste si tento seznam zpříjemnit třeba použitím oblíbených barev fixů nebo veselými samolepkami, nebude pak vypadat tak nepříjemně stroze.

  2. Někomu pomůže, když si předem stanoví časový limit na každý jednotlivý úkol. Vědomí toho, že jste ho stihli včas splnit, vás příjemně povzbudí. A pokud ho nestihnete, donutí vás to příště více přemýšlet nad tím. Kolik času na jakou činnost skutečně potřebujete. Tím se naučíte efektivně a racionálně si plánovat denní aktivity. Pokud vás ale představa časového tlaku naopak velmi stresuje, raději tento bod nezkoušejte, měl by opačný efekt.
  3. Pokuste se maximálně odpoutat od svého okolí. Pokud jste doma, nepouštějte si jako zvukovou kulisu televizi či rádio a upozorněte ostatní členy rodiny, že vás nyní nemají rušit. I v práci se co nejvíce soustřeďte jen na sebe a svůj úkol a nenechte se vyrušovat. A rozhodně odolejte svému vlastnímu pokušení brouzdat po internetu, podívat se, zda vám nepsali nějakou zprávu vaši přátelé a podobně.

  4. Jestliže máte ve zvyku mít rozděláno více činností najednou, odnaučte se to. Pak totiž často nebývá pořádně splněný ani jeden z úkolů a navíc vám to zabere daleko více času než plné soustředění se na jednu věc.

  5. Na někoho dobře fungují odměny a tresty. Můžete si například slíbit, že za vyškrtaný lístek s povinnostmi se večer odměníte kouskem oblíbené čokolády. A naopak za nesplnění úkolu budete muset místo toho peníze na ni odložit do pokladničky na horší časy.

  6. Nezapomeňte při své snaze být svědomitý také odpočívat. Vhodné jsou krátké pauzy v řádu několika minut, kdy se na chvilku projdete a občerstvíte.

Může být prokrastinace i pozitivní?

Podle názoru některých vědců a psychologů nemusí být prokrastinace vždy jen negativním jevem. Existuje určité procento lidí, kterým se nejlépe pracuje pod určitým tlakem. Jsou nazýváni aktivní prokrastinátoři. Ti sice také odkládají své určité povinnosti, avšak nakonec je splní v daném termínu a kvalitně. Stres má totiž na takového člověka pozitivní účinek a vyburcuje ho k efektivnímu výkonu. Takových lidí je ale opravdu minimum, a tak je lepší se se svým problémem raději poprat a naučit se mu předcházet.

Zdroj:
1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Prokrastinace [vid. 20.1.2015]
2. http://www.nejsmelini.cz/ [vid. 20.1.2015]

Na vaše otázky odpovíme. Nebojte se zeptat.

%d blogerům se to líbí: