Co je lichva a co ne?

O lichvě se často mluví, ale mnoho lidí vlastně neví, co to přesně je. On to tak úplně neví ani zákon, který o ní pojednává, nebo ji alespoň nedokáže vyjádřit přesnými čísly. Proto posuzovat, jak vysoký úrok je ještě u půjček v pořádku a co už je lichva, je velmi těžké, navíc nezáleží pouze na tomto faktoru. Je tak vždy na konkrétním soudci, jak rozsoudí případy, které se mu s tímto obviněním dostanou na stůl.

Lichva je stará jako peníze samy

Lichvářské praktiky nejsou výmyslem dnešních úvěrových společností, i když dříve mělo toto slovo odlišný význam. Byly jím totiž označovány všechny úroky z půjčených peněz. Nádech něčeho nekalého a zavrženíhodného získala lichva až v průběhu posledních několika století, kdy jí je označováno braní neúměrných úroků od lidí v tísni.

Jak o lichvě hovoří dnešní zákon?

Trestní zákon č. 40/2009 Sb. § 253 o lichvě říká toto:

  1. Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
  2. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch.

Co z toho vyplývá? Hlavní je to, že nejde jen o samotnou výši úroku, jak se často ve spojení s lichvou uvádí. Sice je to asi ten nejvýraznější ukazatel, ale pro úspěch v soudní při a vůbec k podání žaloby je třeba, aby byly splněny i další podmínky dané zákonem.

Co tedy je lichva a co není?

Při posuzování neúměrnosti úroků se přihlíží k průměrnému procentu požadovaného bankami za stejnou službu. Pokud je například smluvní úrok dvakrát vyšší než ten bankovní, je ho možné za lichvu považovat, ale nemusí to tak nutně být. Jestliže však hranice úroků začíná třeba na čtyřnásobku obvyklé sazby u banky, pak je zcela nepochybně velmi hrubým nepoměrem. Jenže k tomu, aby šlo skutečně o lichvu, je třeba splnit i další podmínku a to prokázat, že se dlužník nacházel při uzavírání smlouvy v tísni, rozumové slabosti, ve stavu rozrušení, nezkušenosti nebo lehkomyslnosti, a věřitel o tomto stavu nepochybně věděl. Právě to bývá největším problémem při dokazování, bez této části se ale o lichvu jen na základě vysokého úroku nejedná.

Kdo vám pomůže?

Pokud jste přesvědčeni, že jste uzavřeli lichevní smlouvu, můžete podat žalobu k soudu nebo se obrátit na finančního arbitra, jehož služby jsou bezplatné a vyřízení trvá kratší dobu než u klasického soudu. Přesto ale nepřestávejte mezitím platit domluvené splátky, protože v případě, že svůj spor nevyhrajete a smlouva bude nadále považována za platnou, byste se mohli dostat do velkých problémů.

Na vaše otázky odpovíme. Nebojte se zeptat.