Většina diet funguje na principu krátkodobého dodržování, při kterém zhubnete, ovšem následně často přichází návrat ke špatným zlozvykům a obávaný jo-jo efekt. Dělená strava však není dieta v pravém slova smyslu, mělo by jít totiž o celkovou změnu jídelníčku a vlastně i životního stylu.
Kde se vzal princip dělené stravy?
Dělenou stravu má u nás mnoho lidí spojenou především s Lenkou Kořínkovou, která je její velkou propagátorkou. Historie dělené stravy je ale daleko delší. Jejím zakladatelem byl americký lékař Howard Hay, který se na počátku 20. století uzdravil z tehdy nevyléčitelné nemoci ledvin a připisoval za to úspěch právě změně svého stravovacího režimu. Vycházel přitom ze zpráv o kočovných kmenech žijících v Himalájích, kteří netrpěli žádnými civilizačními chorobami jako lidé ve vyspělejším světě. Předpokládal, že je to díky tomu, že konzumují stravu v její přírodní podobě. Při svých experimentech s úpravou jídelníčku postupně došel k závěru, že je potřeba oddělit od sebe sacharidové a bílkovinné potraviny, protože je tělo zpracovává na jiném principu. Toho se drží dělená strava dodnes.
Jak a proč se potraviny dělí?
Potraviny se dělí do tří skupin na bílkovinné, sacharidové a neutrální. Je to dáno tím, jaké prostředí v trávícím traktu potřebují tyto potraviny ke svému zpracování. Jídlo s vysokým obsahem bílkovin se nejlépe zpracuje v kyselém prostředí, tedy při nízkém pH žaludečních šťáv. U potravin s vysokým podílem sacharidů je tomu naopak, potřebují ke svému zužitkování vysoké pH a tedy zásadité prostředí. Když jsou konzumovány současně, nedochází k jejich plnému využití a navíc při trávení vznikají látky, které nejsou tělu moc prospěšné. Neutrální potraviny se pak mohou konzumovat bez potíží s oběma skupinami. Dělená strava většinou přímo nezakazuje některé potraviny, přesto existují věci, které nejsou vhodné. Jde o příliš tučné maso, bílý cukr, bílá mouka a pečivo z ní, rafinované potraviny, konzervanty a chemické látky v jídle, instantní jídla, umělá sladidla, slazené limonády a podobné potraviny a nápoje.
Jak často se skupiny potravin střídají?
Podle různých propagátorů se liší časové intervaly, v jakých jsou potraviny střídány. Podle dr. Haye by se měly tyto skupiny vystřídat během jednoho dne. Po sacharidových potravinách by ty bílkovinné měly být konzumovány nejdříve po 2 hodinách, po bílkovinných byste sacharidové potraviny měli jíst nejdříve po 5 až 6 hodinách. U nás je ale známější přístup Lenky Kořínkové, která radí střídání skupin po dnech. Asi už jste někdy slyšeli o jejích „zvířátkových a kytičkových dnech“, že? Neutrální potraviny se pak mohou konzumovat samostatně nebo libovolně v kombinaci s oběma skupinami. Důležitá je nejen úprava jídelníčku, ale také pitného režimu, který by měl být po celý den pravidelný a dostatečný.
Bílkovinné potraviny
Sem patří maso a masné výrobky, především tepelně upravené. Konzumovat se smí prakticky všechny druhy masa, ať už je to hovězí, skopové, drůbeží nebo ryby a plody moře. Radí se však vyhýbat se vepřovému masu nebo alespoň omezit jeho množství. Dále se sem řadí sójové výrobky, vejce, všechny sýry do 50% obsahu tuku, mléko a nízkotučné mléčné výrobky, vařená či konzervovaná rajčata, drobné ovoce (jahody, maliny, ostružiny, rybíz atd.), citrusové plody, kyselejší peckovice a jádroviny, exotické ovoce (kromě banánů). Z nápojů do této skupiny patří ovocný čaj, suché víno a sekt.
Sacharidové potraviny
Do této skupiny se řadí hlavně celozrné obiloviny, celozrná mouka a všechny výrobky z ní. Mezi sacharidové potraviny se řadí i rýže, měla by se ale konzumovat neloupaná. Ze zeleniny jsou to brambory či kapusta, z ovoce pak banány, sladká jablka nebo hrušky, hroznové víno, datle, fíky a sušené ovoce (kromě rozinek). Patří sem také všechny luštěniny s výjimkou sóji. Dále tu najdeme med, javorový sirup, ovocné cukry a džemy. Z nápojů to pak jsou 100% džusy, ovocné šťávy, sirupy, ale také pivo.
Neutrální potraviny
Jsou tu zastoupeny tuky, tedy hlavně za studena lisované oleje, neztužené margaríny a máslo. Dále sem patří mléčné výrobky s obsahem tuku vyšším než 50 %, především zakysané mléčné výrobky a tučnější sýry, syrové masné výrobky (např. sušená šunka), uzeniny a uzené ryby. I většina zeleniny je mezi neutrálními potravinami, stejně jako bylinky, výhonky, klíčky, koření, houby, ořechy, rozinky, borůvky a droždí. K pití po celý den jsou vhodné bylinkové čaje.
Jaké jsou výhody dělené stravy?
Dodržování zásad dělené stravy je alespoň ze začátku poměrně náročné a to nutí každého k přemýšlení o tom, co a kdy jí. Už jenom to vede k účinné úpravě stravovacích návyků a následnému hubnutí. V tom se shodnou ti, kteří věří na smysl oddělení potravin kvůli trávícímu systému, i ti, kteří dobré výsledky připisují právě jen této změně. Pozitivní je samozřejmě také zařazení velkého množství zeleniny do jídelníčku. Ta totiž nemá téměř žádné kalorie a přitom díky obsahu vlákniny zasytí. Budete tak hubnout bez pocitu hladu. A vzhledem k tomu, že nejsou až tak striktně zakázány žádné potraviny, nehrozí ani nezvladatelné chutě na odpírané věci.
Jaké má dělená strava nevýhody?
Při střídání skupin potravin v rámci jednoho dne jde o velmi vyvážený jídelníček, u střídání po dnech to však již bohužel příliš neplatí. Větší nevýhodou je ale spíše riziko jo-jo efektu, pokud je dělená strava brána jen jako krátkodobá dieta. Neučí totiž příliš zásadám zdravé stravy a při přechodu zpět k původní stravě se kila mohou rychle vrátit. Je proto dobré se do ní pustit s tím, že půjde opravdu o trvalou změnu životního stylu.