Dotykové displeje každý zná, jenže jak vlastně fungují? Ukážeme si dva základní principy, které od kterých jsou ostatní v podstatě odvozené. A to kapacitní a resistivní displeje. Vše co nejjednodušeji a bez zbytečných technických detailů.
Resistivní displej
Jedná se o starší verzi, která funguje velmi jednoduše. Tento displej funguje na principu spojení vodičů os X a Y při dotyku viz. obrázek níže. Dotykem dojde k fyzickému spojení horizontálních a vertikálních vodičů, které vygenerují el. signál, jenž vyhodnotí procesor telefonu a pokusí se odhadnout, kde se dotýkáte displeje a na základě toho reaguje.
A jak je to v reálu. Displej se skládá ze dvou vrstev. Vnější, která je pružná a vnitřní pevné, zpravidla skleněné. Na jedné vrstvě jsou naneseny tenké vodivé cesty horizontálně a na druhé vertikálně. Díky vnější pružné vrstvě je umožněno mechanické spojení vodivých cest dotykem. Pokud víte, jak vypadá rozebraná obyčejná počítačová klávesnice, tak věřte, že princip je dost podobný, jen v jiném měřítku.
Problém těchto displejů je v jejich malé citlivosti, nízké přesnosti a nemožnosti používat více prstů najednou. Na druhou stranu jsou levné a tak kde to stačí se stále používají.
Kapacitní displej
Kapacitní displeje využívají vodivosti našeho těla. Princip moderních displejů je relativně složitý, proto jen v jednoduchosti. Tyto displeje fungují na principu kondenzátoru. To znamená, že pod vnější skleněnou vrstvou jsou malinkaté elektrody, na které je přivedeno napětí. Tyto elektrody tvoří jednu část kondenzátoru. Náš prst pak tvoří druhou část kondenzátoru. Pokud se dotknete displeje, tak dojde ke změně napětí na elektrodě pod displejem, což následně vyhodnotí procesor mobilu a pokusí se určit místo dotyku.
Výhody kapacitních displejů jsou následující. Vysoká přesnost, citlivost a možnost používat při práci více prstů najednou. Nevýhoda je snad jen jedna jediná. A tou je nutnost pracovat ve speciálních vodivých rukavicích v případě, že je vám zima na ruce a chcete mít nasazené rukavice.
