Máte na svém autě ještě zimní pneumatiky a napadlo vás, že si je tam necháte i přes léto, když už mají stejně sjetý vzorek a příští zimu je nebudete moci použít? V podstatě vám v takovém rozhodnutí nemůže nic zabránit, avšak měli byste si uvědomit, že značně riskujete své zdraví i život. Zimní pneumatiky se pro ježdění v létě nehodí a v určitých situacích mohou být i velmi nebezpečné.
Jaký je rozdíl mezi zimní a letní pneu?
Oba druhy jsou vyrobeny z rozličné pryžové směsi, u zimních kol je materiál o poznání měkčí a při vyšších teplotách se rychle opotřebovává. Ideální vlastnosti mají zimní pneumatiky při teplotách +7 až -15°C, letní oproti tomu plní nejlépe svou funkci v teplotách +15 až +45°C. Jiná je také konstrukce běhounu, která je přizpůsobena podmínkám, jež musí pneumatiky zvládnout. Zimní design se vyznačuje hustou sítí lamel, které umožňují záběr i na sněhu. Bývá také rozdělen na více samostatných bloků a vzorek je pružnější, aby dokázal lépe přilnout ke zmrzlé vozovce. U letních pneu jsou velmi důležitou součástí obvodové drážky, které umožňují rychlý odvod vody na mokré vozovce. Těch je u zimních typů málo nebo dokonce úplně chybí.
Porušuje dojíždění zimních pneumatik v létě nějaké předpisy?
Legislativa upravuje podmínky, za jakých je nutné mít nazuté zimní pneumatiky s minimální hloubkou drážek vzorku 4 mm. O letních pneumatikách se však hovoří jen v souvislosti s hloubkou dezénu 1,6 mm, povinnost mít je na svém vozidle žádný zákon neukládá. Z právního hlediska je tedy dojíždění zimních pneu v létě možné, protože i se sjetými koly se pravděpodobně do stanoveného limitu vzorku bez potíží vejdete.
Proč není dobré jezdit v létě na ojetých zimních kolech?
Je to především otázka bezpečnosti, protože pneumatiky při výrazném překročení ideálního teplotního rozmezí značně mění své vlastnosti – zimní pneumatiky mají výrazně měkčí směs. Nemohou poté dobře reagovat a v krizových situacích se kvůli tomu můžete dostat do velkých potíží. Auto se bude chovat úplně jinak, než jste zvyklí a to může být příčinou havárie – výrazně se zvyšuji brzdná dráha. Jde však i o méně nebezpečné, ale také důležité věci jako je komfort jízdy (zimní pneu jsou dost hlučné) a úspora paliva (měkká směs = vyšší valivý odpor pneumatiky => vyšší spotřeba paliva).
Jaká konkrétní rizika tedy hrozí?
- Aquaplanning – kvůli chybějícím obvodovým drážkám není dostatečně rychle odváděna voda zpod kol, což může při najetí na vodní plochu na vozovce snadno způsobit ztrátu kontroly nad vozidlem.
- Prokluzování v zatáčkách – problém může nastat i za sucha. Měkké pneumatiky se při vyšší rychlosti na horké vozovce snadno zahřejí natolik, že velmi kloužou. Při průjezdu zatáčkou je pak problém vůz udržet na svém místě.
- Delší brzdná dráha – výraznou potíží je prodloužení brzdné dráhy automobilu, které může činit až 10% na suché vozovce a dokonce téměř 50% na mokru.
- Vyšší spotřeba automobilu – tady sice už nejde o nebezpečí, ale přesto by tento důvod mohl být pro někoho podstatný, obzvlášť při větším objemu najezděných kilometrů. Za zvýšenou spotřebou stojí vyšší valivý odpor u zimních pneumatik a může jít i o několik desetin litru na 100 km. Úspora za nepřezutí na letní kola se vám tak může ve finále i prodražit.
- Větší hlučnost – pokud je pro vás důležitý i komfort při jízdě, určitě se vám nebude líbit vyšší hlučnost, kterou zimní pneu způsobují.
Někdy je lepší nesnažit se za každou cenu ušetřit, ale myslet spíš na svou bezpečnost i pohodlí. Riskovat své zdraví za to přece nestojí.